Přelom roku je vždy ideálním prostorem pro čerstvé výhledy a všemožné prognózy. Výjimkou v tomto ohledu není ani Rusko, kde se textů tohoto druhu v posledních dnech vynořila celá řada.

Komentář Moskva 6:31 7. ledna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Začněme poselstvím zřejmě nejsledovanějším, a to byla televizní zdravice k národu, již o novoroční půlnoci pronesl prezident Vladimir Putin. Ten připomněl, jakými zkouškami museli loni Rusové projít, a na mysli měl samozřejmě především koronavirovou pandemii.

Uplynulý rok pojal břemeno několika let, řekl Putin v nejdelším novoročním projevu za 20 let

Číst článek

O to důležitější je podle něj zachování celonárodní svornosti, která opravňuje k jistotě, že také v Rusku se podaří obnovit normální život a úspěšně řešit nové úkoly, které před zemí vyvstaly. A tak dále a tak podobně, v duchu sloganu „naše země vzkvétá“, který se po nástupu do prezidentského úřadu tolik nezamlouval Václavu Havlovi.

Šílená tiskárna jménem Státní duma

Drtivá většina ohlasů na loňský rok v Rusku je ovšem kritických až velmi kritických. Třeba historik Ivan Kurilla reaguje na četné čtenářské ohlasy a upozorňuje, že řada těch, kteří mu loni psali, je přesvědčena, že rok 2020 byl rokem definitivního vzniku diktatury v zemi.

Rusko vyšetřuje Navalného kvůli zneužití peněz pro soukromé účely. ‚Hysterie,’ vzkázal opozičník

Číst článek

Kurilla k tomu s jistými pochybami uvádí: „Žádný režim se v diktaturu nemění jen proto, že si to takříkajíc může dovolit. Mnohem snazší a pohodlnější je udržovat zdání demokracie a masové podpory. Z čehož plyne, že přechod k otevřeným represím signalizuje přímo kritickou slabost režimu. Což samozřejmě nesnižuje, ale naopak zvyšuje nebezpečí pro občany.“

Ještě příkřeji ruské dění minulého roku hodnotí známý ruský opoziční politik Grigorij Javlinskij. Ten v nedávném velkém rozhovoru pro Rádio Svoboda upozorňuje, že rozhodujícím ruským milníkem roku 2020 je 1. červenec, tedy den hlasování o ústavních změnách.

Podle Javlinského tu ani zdaleka nešlo jen o anulování Putinových předchozích čtyř prezidentských období, jak zpočátku mnozí tvrdili. Politik tu vidí něco docela jiného, totiž „konec epochy postsovětské modernizace a nastolení režimu ničím neomezené osobní moci“ – a jak se zatím zdá, dost to na to vypadá.

Podobné postoje zastává i známý ruský politický komentátor Ivan Preobraženskij, který se podobně jako četní jeho kolegové vrací ke konci loňského roku a připomíná „šílenou tiskárnu jménem Státní duma“, která v druhé polovině prosince vychrlila řadu vyloženě represivních zákonů.

Komentátor k tomu říká: „Pokud si někdo myslí, že je to jen předvolební utahování šroubů, mýlí se. Po říjnových volbách do Dumy žádné uvolnění nepřijde. Rok 2021 se v dějinách země stane velkým skokem směrem k tvrdé diktatuře. Očekávat nějaké tání nemá smysl – to je možné jedině v případě změny mocenské garnitury.“

Inu, pokud má pan Preobraženskij pravdu, je vskutku na co se těšit.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít