Sucho v Itálii

Zima ještě neskončila a v některých částech Evropy už se přihlásil problém, který se obvykle dostavuje až v létě. Nadprůměrné teploty a nedostatek sněhu i dešťové vody způsobují už teď nebývalé sucho a vysychání řek a jezer.

Komentář Praha/Řím Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Suchá, rozpraskaná půda

Suchá, rozpraskaná půda | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Pixabay License

Loňský rekordně suchý rok zanechal zvláště velké škody na zemědělství v Itálii a první měsíce tohoto roku předznamenávají situaci ještě horší. K nejpostiženějším patří především severní regiony. Například hladina Pádu v Piemontu a v Lombardii, dosahuje na tuto roční dobu tak nízké úrovně, že se řeka v některých místech doslova ztrácí před očima.

Přehrát

00:00 / 00:00

Veronika Lefrancois: Sucho v Itálii

Tok Pádu je dnes tak slabý, že u jeho ústí mořská voda z Jadranu proniká až 15 kilometrů do vnitrozemí a způsobuje tak dezertifikaci celé oblasti. V pádské nížině, jedné z nejúrodnějších oblastí Evropy, se zemědělci obávají nejhoršího a v benátských kanálech se gondoly kvůli nízkému stavu vody nedávno ocitly na suchu.

Podle vědců je tato dramatická situace jedním z dalších důsledků klimatické krize.

Nicméně extrémní sucha poslední doby a s nimi spojené výzvy k maximálnímu šetření vodou, přitahují pozornost k jinému italskému problému: neuvěřitelnému plýtvání touto životně důležitou tekutinou.

Průměrný Ital totiž spotřebuje nebo spíš vyplýtvá denně zhruba 220 litrů vody. Pro srovnání, průměrný Čech jí spotřebuje o více než polovinu méně, jen asi 95 litrů za den. V této sféře je Itálie černou ovcí celé Evropské unie.

Zchátralý vodovodní systém

Není to ani tak tím, že by se Italové častěji myli nebo pili více vody než zbytek Evropy. Problém spočívá především v zastaralých instalacích a trestuhodných únicích pitné vody z rozvodů.

Rostliny začínají růst dříve, to znamená větší nároky na vodu v půdě, později bude chybět, říká klimatolog

Číst článek

Podle Italského národního statistického úřadu se více než 40 procent vody z italských vodovodů po cestě ztrácí a v některých oblastech země jí z potrubí uniká až 75 procent. Česká republika oproti tomu zaznamenává ztráty pitné vody jen asi patnáctiprocentní a například Izrael pouze tříprocentní.

Zchátralý vodovodní systém v Itálii způsobuje nepříjemnosti domácnostem, které si stěžují na častá přerušení dodávek. Čtvrtina rozvodů v Itálii je přes padesát let stará, takže nikoho nepřekvapí, že potrubí často praská a voda se vylévá do ulic. Jde i o problém ekonomický, protože takto vyplýtvaná voda je pitná a prošla už poměrně nákladným čištěním.

Opravy vodovodů jsou sice naplánované a peníze z evropského fondu na obnovu po pandemii mají být zčásti využity i k tomuto účelu. Nicméně zastaralé potrubí je v Itálii přes 3500 kilometrů dlouhé a práce na něm probíhají velmi pomalu. Navíc jakmile se na jednom místě podaří opravit, kalamita propukne o kousek dál.

Je smutným paradoxem, že se rozvody vody ocitly v takovém stavu právě na Apeninském poloostrově, na území, kde už před 2000 let geniální stavitelé Římského impéria budovali první důmyslné akvadukty.      

Autorka je publicistka

Veronika Lefrancois Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme