S Rusy je třeba mluvit, nevědí, která bije
Petr Kolář, bývalý velvyslanec v Rusku, v televizi zapochyboval, zda generálové Vladimira Putina pravdivě informují o tom, jak si ruské jednotky na Ukrajině stojí. O tom, že se tak nejspíš neděje, svědčí Putinovy veřejné výroky. Nelze v nich zaznamenat sebemenší proměnu od počátku jím rozpoutané agrese. Postavení Putina přirovnal k Adolfu Hitlerovi.
Putin je na tom o poznání lépe. Strachy třesoucí se brady jeho generálů částečně nahrazuje německý kancléř Olaf Scholz. S Putinem si nedávno neokázale telefonoval. Nepochybně mu nalil čistého vína, i když ruská tisková kancelář tvrdila, že se obsah rozhovoru omezil pouze na otázky humanitární. Oba se nakonec dohodli, že zůstanou v kontaktu, a to i na nižších úrovních.
Německá vyjednavačka
Scholz by možná udělal nejlépe, kdyby se tou nižší úrovní stala bývalá kancléřka Angela Merkelová. Mnohé návrhy v evropském tisku ji už předtím pasovaly na vhodnou vyjednavačku.
Jeden z předpokladů pro úspěšného mediátora sice nesplňuje, nepatří mezi silové hráče na mezinárodní scéně, jako jsou kupříkladu Čína anebo Indie. Za to ji předchází renomé političky schopné vnímat a přemýšlet nestranně. Tudíž druhý nezbytný předpoklad úspěšného vyjednavače splňuje víc než na jedničku.
Kreml škrtí svobodu projevu, ta ale nekapituluje
Číst článek
Tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v době, kdy se k němu Evropa točila zády, přesvědčila, aby Evropě ulevil a ujal se syrských uprchlíků. Číňané s ní vždy jednali s respektem, přestože jim jejich přešlapy v otázce lidských práv nikdy nezůstala dlužna. Jako bývalá východní Němka se naučila, jak je třeba mluvit s Rusy, tedy i s takovými, jakým je Putin.
Mediátorů se na scéně už objevilo víc. Jeden z nich, turecký prezident Erdogan vyjednal setkání ruského a ukrajinského ministra zahraničí v turecké Antalyi. Pánové se sice setkali, nedospěli však k žádným výsledkům. I když ne tak docela...
Setkání ministrů
Ukrajinský ministr zahraničí Dmitro Kuleba odmítl ruský požadavek, aby Ukrajina kapitulovala. Označil jej za nepatřičný. Přesto je jeho země připravena s Rusy nadále jednat.
Na humanitární koridory při jednání nedošlo. Lavrov tvrdil, že se prý musí nejprve poptat v Kremlu. Sám novinářům přiznal, že přijel s prázdnýma rukama. Příležitost jednání v Antalyi využil pouze k tomu, aby veřejně zdůraznil, že obětí ruského útoku na Ukrajinu není Ukrajina, ale samo Rusko a všechno ruské, proti kterému se Ukrajina spikla se Západem.
Kdo ví, zda Lavrov tuší, jak si na tom Rusové na Ukrajině i jinde stojí. Jinak by přece tak hloupě nemluvil. A tak kancléř Scholz bude muset znovu urychleně volat Moskvu.
Třeba tím pro tentokrát pověří Angelu Merkelovou. Jednání v Antalyi prokázalo, že je nanejvýš nezbytné, aby se oba pánové, Putin a Lavrov, to, co jim jejich ustrašení generálové tají, dozvěděli alespoň od Němců. Další kola jednání snad potom budou vypadat nadějněji.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Mladí teroristé z Brna aneb Jak se bránit?
Martin Fendrych
Předvolební krajina je plná politických invalidů
Jiří Pehe
Kampaň za hranou, ale programy nikde
Kateřina Perknerová
Trump přiměl Evropany zbrojit. Vzhledem ke stavu světa to prospěje jejich bezpečnosti
Karel Barták