Podle prosincových dat Psychologického ústavu Akademie věd má třetina respondentů za to, že rok 2025 bude stejný jako ten minulý, o něco více lidí se kloní k opatrnému optimismu a 30 procent dotázaných je spíše pesimistických.

Přehrát

00:00 / 00:00

Kateřina Perknerová: Volební rok a odpovědi na důležité otázky

Na první skupinu mohou cílit straníci z koalice i opozice, druhá bude pravděpodobně slyšet na sebechválu trojbloku SPOLU a STAN a se třetí se budou chtít zasnoubit hnutí ANO, SPD či neparlamentní subjekty.

Kampaň plná míru a důchodů

Každý volič si musí vyhodnotit, co by mu mohly přinést další čtyři roky s premiérem Petrem Fialou a jak by se jeho život změnil pod taktovkou Andreje Babiše.

To nejdůležitější přitom zůstává jistotou v obou případech, tedy členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Koketování s odchodem z těchto dvou uskupení označují za absurdní všichni soudní politici, kteří mají reálnou šanci na účast v příštím kabinetu.

Babišovci by zajisté byli méně nadšenými fanoušky Bruselu, ale nakonec by se s brbláním zařadili do unijní rodiny. Je více než nepravděpodobné, že by Babiš jezdil za Putinem a ponižoval se proruskými bláboly. Což neznamená, že doma nebude kritizovat Petra Fialu a Jana Lipavského za jejich vytrvalou podporu ukrajinské obrany proti agresorovi.

Heslem kampaně se opět stane slovo mír, jímž budou opoziční partaje mávat na každém mítinku, aniž by sdělily, jak ho dosáhnout bez toho, že by v Kremlu tekla proudem oslavná vodka.

Dočkáme se na jedné straně ujištění, že se ekonomika konečně začne zvedat, reálné mzdy porostou a ceny energií budou klesat.

Z druhého břehu zazní, že líp bude jen tehdy, až se zruší schválená důchodová reforma, veřejnoprávní média se budou financovat ze státního rozpočtu a vykoupí se minoritní akcionáři ČEZu.

Všichni pak budou tvrdit, že postaví tisíce nových nájemních bytů, stovky kilometrů dálnic, přilákají strategické zahraniční investory a sníží schodky veřejných financí.

Kdo dá zelenou startupům

Lidé by se ovšem uchazečů o ministerská křesla měli ptát na úplně jiné věci. Například na to, co si počnou s uvadáním německého Volkswagenu, na jehož výkonnosti je závislých 400 tisíc českých domácností. Nebo čím konkrétně chtějí podpořit inovativní startupovou scénu a kdy konečně přijmou zákon o zaměstnaneckých akciích pro tento motor ekonomiky.

Měly by padnout nefalešné odpovědi na otázku, co bude dál s evropskými zelenými závazky a jak se to projeví v českém hospodářství i rozpočtech domácností. Mlžení, odklady a báchorky o zmírnění tempa při dosahování uhlíkové neutrality jsou pastmi na neznalé obyvatelstvo.

Pokud bude volební kampaň o těchto tématech, půjde o efektivně vynaložené peníze. Bude-li se jen házet nálepkami o populistech, prodavačích strachu nebo lhářích a neschopných lídrech, nebude to k ničemu.

A po podzimních sněmovních volbách lidé možná zjistí, že naletěli těm nebo oněm, ale země se nepohnula dopředu ani o píď. 

Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku

Kateřina Perknerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít