„První přání od jakési paní bylo: ‚Prosímvás teď vyšla knížka Střapec a moře.‘ To jsem si napsal na papír a tak to pomaloučku vznikalo,“ vzpomínal Ebr.

Legrace, smích a dobrá společnost možná vyvažovala tragické rané dětství. Jeho maminka Františka Sívková byla totiž sestrou Josefa Valčíka, jednoho z parašutistů zapojených do atentátu na Reinharda Heydricha.

„Převezli ji na Pankrác, tam jsem se narodil. Říkali mi, že jsem jediný, který má v rodném listě uvedené svoje jméno a u toho ‚narozen pravděpodobně 20. října 1942‘, neví se to přesně. Maminku se mnou nechali čtyři měsíce a v lednu ji odvezli do Mauthausenu, kde skončil její život,“ vyprávěl Ebr.

Divadlo se zákazníky

Jeho otce nacisté zastřelili. Vratislava Ebra si pak ve čtyřech letech adoptovali manželé Ebrovi a postarali se mu o opravdu šťastné dětství rozmazlovaného jedináčka. Oba byli chemici, Vratislav ale miloval knihy a oni mu nebránili vyučit se knihkupcem.

Dva roky po vyučení už jedno knihkupectví pro mládež vedl. Pracovala v něm i dívka, která se na spolupráci s mladým Ebrem netěšila.

„Říkala ‚on je takový ukecaný a furt se někde producíruje.‘ Ale přesto ji pak přemluvili. A jak už to tak bývá, tak jsem si ji nakonec vzal za manželku,“ popisoval Ebr.

Svou roli knihkupce miloval a se zákazníky rád hrával téměř divadlo. Pokud nějaký titul na pultu chyběl, zákazník i tak neměl odejít s prázdnou a učil to i své zaměstnance.

„Sice nemáme, ale pak už musíte nabídnout něco podobného k tomu. Například Moserová překládala celého Francise. Jestliže nebyl Francis, ale od Moserové tam byla prozaická knížka... Měl jsem zaměstnance, kteří uměli báječně mluvit, z některých jsem to nedostal. Ale to je právě to divadlo,“ mínil Ebr.

Sám je autorem nebo spoluautorem čtyř desítek knih o Praze, bonmotech nebo citátech. Poslední kniha Zorničky z Prahy vyšla v roce 2022.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít