Transgas nemá obdobu, mohl se revitalizovat, říká architekt Aulický. Bourání ‚mezníků‘ má za chybu
S demolicí komplexu Transgas se architekt Václav Aulický nechce smířit – rozhodnutí považuje za velkou chybu. Připouští ale, že žádný dům nemá neomezenou životnost a důležité je, co se bouráním odstraní a co přijde potom. „Domy se bourají a stavějí, města rostou a věci dožívají,“ říká v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Transgas považuje Aulický, ale i řada dalších odborníků za areál, který když zmizí, nebude mít v Praze další obdobu a jako mezník by měl zůstat zachován. „Byť má v sobě obsažená určité negativa,“ připouští.
Architektura hi-tech není výtah na fasádě nebo roura od vzduchotechniky, říká Václav Aulický
Velice těžce také nesl bourání Hotelu Praha na Hanspaulce, který patřil rovněž k „čistokrevnému brutalismu“. A podobně jako Transgas mohl být přestavěn a revitalizován.
Naopak pro stavby, jako jsou například telefonní ústředna v Dejvicích či – extrémně řečeno – televizní věž na Žižkově, je základním účelem daná technologie. „Je to přenos telefonu, přenos televize, a když to zmizí, tak vlastně ten dům opodstatnění opravdu nemá, a protože je udělán pro tu technologii, tak stupně volnosti pro jiná využití jsou malé,“ míní Aulický.
Poukazuje také na to, že v Česku jsou určití lidé zodpovědní za to, jak má Praha vypadat – stavební úřad snadněji rozhodne o tom, že zbourá Transgas, než aby rozhodl o tom, že ho postaví.
A jak se Aulický dívá na technologie očima architekta? „Architektura hi-tech pro mě není to, že je vidět výtah po fasádě nebo roura od vzduchotechniky, ale zejména a hlavně vnitřek technologie,“ popisuje.
„Jako když máte sekt a máte demi a brut. Brut je ten přírodní, nefalšovaný, a demi je už nasládlý,“ vysvětluje.
ŽIVĚ: Dělníci rozebírají Transgas. Sledujte demolici detailně z kamery na střeše Českého rozhlasu
Číst článek
U Transgasu je „brut“ všudypřítomný beton – na rukou, podnožích, výtahových šachtách věžáků, které byly dodatečně obloženy kamenem.
„Druhé přírodní je ocel, v té době u nás dělaná novinka. Na Západě už to bylo – jmenovalo se to Corten. U nás to pod názvem Atmofix začaly dělat Vítkovice,“ vzpomíná.
Trojici přírodního podle něj uzavírají žulové kostky, kterými je obložen dispečink Transgasu. „Jsou to holé, štípané kostky tak, jak se z nich dláždí ulice, nikoliv nějaké ušlechtilé vyhlazené žulové desky,“ popisuje architekt.
Hi-tech je tedy konstrukce zvenčí, inspirovaná například prvky francouzského Centre Pompidou.
OBRAZEM: Podívejte se, jak se bourá dominanta Transgasu. Ze známého kvádru pomalu mizí žulové kostky
Číst článek
Kaplického chobotnice?
Lituje také, že se v Praze nepostavila knihovna Chobotnice od architekta Jana Kaplického.
„Myslím si, že je tragédie, že se to nepovedlo. Byla to stavba, kterou mám rád, velice dobře a sofistikovaně udělaná věc,“ zdůrazňuje s tím, že šlo o funkční a promyšlený dům, protože Kaplický nikdy nedělal nic jen tak.
K největším prohřeškům v Praze naopak patří podle Václava Aulického doprava, která město sešněrovává a vytváří různé bariéry. „Stále není jasný regulační plán Prahy – kde věžáky, a kde ne,“ uzavírá.
