Hudebníci podpoří léčbu slepoty v Burkině Faso
Yellow Sisters, Okamžitý filmový orchestr a Solo Dja Kabako vystoupí společně v pražském Lucerna Music Baru. Posledně jmenovaný sem přijíždí z jedné z nejchudších zemí světa, ze západoafrické Burkiny Faso. Solo Dja Kabako je ve své rodné zemi populární asi jako Elvis Presley, a to i přesto, že je nevidomý.
Solo Dja Kabako je kytarista a zpěvák. Právě jeho hudební nadání mu umožňuje žít téměř z normální život. Solo je prakticky nevidomý, přesto má dům, ženu a čtyři krásné děti. To v jeho rodné Burkině Faso pro většinu lidí s podobným postižením zní jako pohádka:
„Handicapovaní v Burkině mají také svůj vlastní život, myslím, že v některých případech se ani tolik neliší od toho, který vedou zdraví lidé. Samozřejmě že je to obtížné, ale mají stále naději na zlepšení, jen potřebují podporu.“
„Hodně postižených jsou žebráci, vidíte je u kostelů, u mešit, na ulici. Je to pro ně jediná možnost, jak se nějak uživit. Jsem přesvědčen o tom, že většina z nich by nikdy nežebrala, kdyby nemuseli.“
Solo pochází z malého městečka Nouna na západě Burkiny Faso. Nejen že tu má rodiče, ale také celou řadu fanoušků - v této západoafrické zemi je vlastně takový Elvis Presley. O tom, že ho tady mají lidé rádi, jsem se ostatně přesvědčila sama, když jsme po několika hodinové jízdě z Ougadouga vystoupili z auta:
„Většinu věcí hraje v jedné, ve dvou tóninách jedním prstem; jeho kytarový projev je velice jednoduchý. Ovšem o to silnější je ten celkový dojem, protože to spojuje s neobyčejně emotivním projevem, je úžasný improvizátor,“ říká o Solově hudbě ředitel české organizace Světlo pro svět Filip Zoubek. Mimochodem sám také kytarista.
Solo už několik let spolupracuje s organizací Světlo pro svět, která se zabývá především podporou léčitelné slepoty v afrických zemích. Sám přišel o zrak po nepodařené operaci šedého zákalu:
„Začíná to v rodině. Když přijme to, že jeden z jejích členů má nějaké postižení, vnímá ho jako lidskou bytost a podpoří ho, pak takový člověk má šanci Bohužel často se stává, že rodiny handicapované spíš izolují a stydí se za ně. A ti pak končí na ulici jako žebráci.“
Výtěžek koncertu Solo Dja Kabaka poputuje na oční jednotku nemocnice v Nouně, kde místní zdravotníci bojují mimo nemocí i s nedostatkem materiálu a léků.
