Hitler nebyl válečný hrdina. Fakta odhaluje nová kniha
Adolf Hitler za první světové války. Tak se jmenuje kniha, která už za pár dní vyjde v Británii a odhaluje neznámá fakta o tehdejším počínání německého diktátora. Podle výzkumu Thomase Webera, který přednáší na aberdeenské univerzitě a je autorem knihy, nebyl Hitler žádný válečný hrdina a svým vojenským kolegům byl spíše k smíchu.
Nacistická propaganda vyzdvihovala Hitlera jako galantního kaprála, který v 1. světové válce často riskoval svůj život. Thomas Weber ale dospěl k závěru, že nic takového se nestalo.
Novou knihu o Hitlerovi ve vysílání Odpoledního Radiožurnálu představil spolupracovník Českého rozhlasu ve Spojeném království Milan Kocourek.
Hitler měl za 1. světové války přezdívku 'prase v týlu', protože jeho služba posla, který nosil depeše, probíhala v bezpečné vzdálenosti několika kilometrů od fronty. Podle výzkumu byl také předmětem posměchu svých vojenských kolegů, protože například nebyl schopen otevřít bajonetem plechovou konzervu s jídlem.
Dosavadní výzkumníci nečinili rozdíly mezi službou posla u plukovního velitelství, kde byla služba poměrně snadná, a u bojových jednotek, kdy dotyčná osoba musela běhat s depešemi třeba i pod palbou kulometů. Hitler byl přitom právě v první kategorii a jeho služba probíhala víceméně v pohodlí.
Železné kříže dostal Hitler jen ze známosti
Autor knihy čerpal informace hlavně z bavorských válečných archívů, kde našel dokumenty netknuté téměř devadesát let. Byly tam dosud nezveřejněné dopisy a kartotéky nacistické strany. Z původních dokumentů například vyplývá, že Hitler byl obzvlášť poslušný ke svým nadřízeným. Byl to samotář, který se obvykle neúčastni zábavy spolu s vojenskými kolegy.
Weber objevil v archívech i zapomenutou fotografii Hitlera kráčejícího po ulici ve vojenské uniformě s helmou na hlavě a puškou na rameni. Z dokumentů také vyplývá, že antisemitismus nebyl dříve tak rozšířený, jak se dříve historici domnívali.
Hitler sloužil u 16. bavorského pluku záložníků. Dvakrát mu byl udělen železní kříž, což tehdy nebylo nic výjimečného. Weber také zjistil, že v Hitlerově případě to byl výsledek jeho známosti s důstojníky, kteří vyznamenání doporučovali.
