Kroměřížský narkoman vydává knihu o celoživotním boji se závislostí
Tomáš Němčík je zřejmě nejznámějším kroměřížským narkomanem. Celkem jedenadvacetkrát skončil na speciálním oddělení pro toxikomany v kroměřížské psychiatrické nemocnici. Teď chce varovat všechny, kteří by s drogami chtěli začít. Před několika dny dokončil autobiografickou knihu. Sepsal v ní svůj životní boj se závislostí.
„Knihu jsem napsal pro svůj dobrý pocit. Psaní mě baví, vždycky jsem psal jak poezii, tak eseje,“ říká Tomáš Němčík. Zhruba stostránková knížka se bude jmenovat Pavilon číslo 8. Právě tam Němčík skončil celkem jedenadvacetkrát. Jde o oddělení pro toxikomany v kroměřížské nemocnici.
„Nejdýl jsem byl hospitalizovaný 4 měsíce. Potom už mě tam ani nechtěli, protože jsem tam byl strašně často a nemají zájem takové lidi léčit, protože zabírají místo ostatním, kteří mají snahu,“ říká bývalý narkoman.
S bývalým narkomanem Tomášem Němčíkem mluvil o jeho knize reportér ČRo Pavel Sedláček
Jeho život by vystačil na pět románů. Třikrát se pokusil o sebevraždu. Když ležel na kolejích, pomohl mu policista, kterého on na oplátku napadl tak, že obětavý strážce zákona strávit dva týdny na nemocenské.
„Byl jsem i v takovém stavu, že jsem si doma podřezal žíly, vzal si židličku a polonahý a úplně mimo sedl na náměstí. Přijela policie, rychlá záchranná služba a odvezli mě do nemocnice. Skončil jsem zavřený na záchytce,“ vzpomíná drobný vousatý muž.
Kroměřížské Kontaktní centrum pro drogově závislé je pro Tomáše druhým domovem. Chodí tam rád a často. Umělecké vlohy má určitě více klientů, nicméně Tomáš Němčík je prvním za dobu existence K centra, který napsal knížku.
Přežít mu pomáhá partnerka
„Víc našich klientů je takhle tvůrčích v literární nebo výtvarné oblasti. Když pořádáme konference, dáváme tam příspěvky práce našich klientů,“ říká vedoucí zařízení Jan Zahradník.
Tomáš Němčík je epileptik, má cirhózu jater. Drogy nebere, alkohol už nepije, užívá ale silné léky. Při své pestré minulosti má i jedno obrovské štěstí. Žije jedenadvacet let s partnerkou, která drogy nebere.
„Strašně si jí za to vážím a jsem strašně rád, že jí mám. Bez ní bych to nezvládl a už bych tady dávno nebyl,“ ví autor knížky Pavilon číslo 8 Tomáš Němčík.
