Edward Snowden smí v Rusku zůstat tři roky. Dostal povolení k pobytu

Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden dostal od ruských úřadů povolení k pobytu na další tři roky, oznámil dnes na tiskové konferenci v Moskvě jeho advokát Anatolij Kučerena. V platnost povolení vstoupilo 1. srpna.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Edward Snowden

Edward Snowden | Foto: CC BY-SA 3.0, Praxis Films, Laura Poitras

Snowden, který přijel do Ruska loni v létě, měl dosud v zemi dočasné povolení k pobytu, které by musel každoročně obnovovat.

Proto mu Kučerena doporučil, aby si před uplynutím první roční lhůty zažádal o povolení k trvalému pobytu. To má platnost tři roky. „O žádosti k udělení politického azylu se neuvažovalo,“ řekl ruský advokát.

Američan se podle Kučereny může v budoucnu ucházet i o ruské občanství. Může se v Rusku volně pohybovat i cestovat za hranice. Jeho případné výjezdy do ciziny nesmějí podle ruských zákonů trvat déle než tři měsíce. Pokud tříměsíční dobu překročí, mohou mu ruské úřady povolení k pobytu odebrat, řekl advokát.

O svou bezpečnost dbá na každém kroku

Snowden podle Kučereny piluje ruštinu a vede v Rusku „život skromného člověka“. Místo svého pobytu, které zůstává v utajení, si vybírá sám. „Navštěvuje muzea, obchody, divadla. Není to žádné tajemství,“ prohlásil Kučerena. Na každém kroku ale prý Snowden musí dbát o svou bezpečnost.

Edward Snowden uprchl do Ruska poté, co médiím vyzradil praktiky amerických zpravodajských služeb. Spojené státy opakovaně žádaly Moskvu o jeho vydání, což Rusko odmítlo. Ve vlasti by uprchlíkovi hrozilo deset let vězení za prozrazení tajných informací.

Počítačový analytik ve službách americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) loni v létě médiím předal dokumenty, z nichž vyplývá, že NSA a další zpravodajské služby sledovaly data o komunikaci milionů lidí v USA i ve světě.

Zpravodajské služby také hromadně získávaly údaje o telefonátech či e-mailech řady politiků, mimo jiné evropských špiček, včetně kancléřky Angely Merkelové. Odhalení rozpoutala sérii mezinárodních skandálů.

ČTK, Kateřina Prachařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme