Nejlepší světový lezec na obtížnost Adam Ondra se chystá na 'Těžký projekt' do Norska
Trojnásobný mistr světa v lezení na obtížnost a boulderingu Adam Ondra přijel z tréninku v italských Dolomitech do Ostravy, kde během víkendu vyhrál 2. kolo Českého poháru v boulderingu a prozradil letošní plány. V historické budově Trojhalí v ostravské Karolině se mu líbilo.
„Jsem tady poprvé a myslím, že je to fantastické místo na závody. Krásné prostředí, stěny super a stavěči se myslím také vyznamenali. Bylo tam všechno, co má být. Některé byly silovější, jiné techničtější po všech možných typech chytů. Myslím, že to prověřilo všechno, co by měl lezec předvést,“ řekl pro Radiožurnál Adam Ondra.
Loni Adam Ondra šokoval osmidenním výstupem na stěnu Dawn Wall v masivu El Capitan v Yosemitském národním parku v USA. Povedlo se mu to jako druhému lezci na světě a přechozího pokořitele překonal o jedenáct dní. Nějakou dobu teď trénoval v italských Dolomitech, ale hlavní cíl letošního roku leží či spíše se tyčí v Norsku. Plánuje tam první cestu obtížnosti 9c.
Nejlepší světový lezec na obtížnost Adam Ondra se během víkendu zúčastnil Českého poháru v boulderingu v Ostravě.
„Momentálně jsem dost pobýval v Itálii, tam se podařilo pár pěkných cest. Byl to ale spíš trénink na Norsko, kam budu odjíždět za pár dní a budu se pokoušet o cestu, která by mohla být první 9c na světě.“
Pro neznalé Adam Ondra místo, které bude letos jeho středobodem, přibližuje: „Je to kousek od Trondheimu zhruba ve středním Norsku v oblasti Flatanger. Je to takový projekt, který pracovním názvem nazývám Těžký projekt a nepřekvapivě je to prostě těžké. Loni už jsem tam strávil několik týdnů a přesvědčil jsem se o tom, že pokud budu mít na to dostatečnou úroveň, tak by to mělo jít. Teď se zaměřuji na to, abych byl dostatečně silný.“
Jeskyně ve středním Norsku a cesta v ní Adama Ondru láká už několik let. A všichni světoví lezci o ní díky českému lezci ví.
„Když jsem se do té jeskyně před pěti lety poprvé podíval, kdy jsem tam udělal cestu Change, která se stala první cestou obtížnosti 9b+, tak o ni možná ještě nikdo moc nevěděl. Ale tím, že tam přibývaly další obtížnější a méně obtíženější cesty, tak už je to rozhodně na mapě světového lezení.“
Cílů je dost
A v čem je největší obtížnost jeskyně s šedesátistupňovým převisem ve Flatangeru? „Je to jeskyně z granitické ruly, a takových jeskyní se na svět moc nenajde. Většina, kde se leze, tak je hlavně z vápence. Často právě, když je to vyvřelina, a takhle převislá, tak tam chyty nejsou a cesta je nelezitelná. A tohle je natolik převislé, ale poskytuje to právě množství chytů, že to ještě jde.
Pokud Ondra letos posune v Norsku zase o stupínek obtížnosti světové lezení výše, rozhodně před ním budou stát další výzvy.
„Cílů je dost. Lezení je strašně široký pojem. O cíli v Norsku se bavíme o sportovním lezení, dobře zajištěným, které se leze jenom na jednu délku. Potom ale může být jiné lezení, jako třeba v Yosemitech, odkud jsem se vrátil v listopadu, kde to byla kilometrová zeď. Cílů mám ve všech odvětví dost, takže myslím, že jsem ještě neřekl poslední slovo.“
Ve čtyřiadvaceti letech má Adam Ondra rozhodně spoustu atraktivních a obtížných přelezů před sebou.
