Přišli o nohu, a přece se nemuseli vzdát lyžování. Moderní protézy dokáží téměř zázraky
V Peci pod Sněžkou se konal netradiční lyžařský kurz. Lektoři z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy společně s pracovníky protetické firmy Otto Bock během něj učili pacienty s amputací lyžovat na obou nohou, a to pomocí speciální lyžařské náhrady.
Tereza Francová má podkolení amputaci, o nohu přišla kvůli nádoru měkké tkáně. Vyzkoušela si speciální lyžařskou protézu ProCarve.
Coby laikovi mi protéza připomíná podrážku lyžáku s pístem v místě kotníku. Vladan Princ, hlavní protetik firmy Otto Bock, ji popisuje poněkud odborněji:
„Základní kovová deska má tvar lyžařské boty a je uzpůsobena tak, aby pasovala přímo do vázání. Na ní je připevněn píst, který je hydraulický a pneumatický zároveň. Pneumaticky reguluje pohyb kolene dopředu a hydraulicky pak řeší jeho návrat do původní polohy.“
Cit pro jízdu
Už při prvních Tereziných pokusech na lesní cestě si Vladan Princ společně s lektory z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy všimli, že je třeba protézu lépe nastavit, tedy doslova utáhnout dva šroubky.
„Šroubky povolím nebo utáhnu tak, abychom lyži dostali plnou plochou na sníh,“ popisuje Vladan Princ. S upraveným nastavením už Tereza může pod vedením Filipa Hruši z FTVS zkusit poprvé sjet sjezdovku.
„Přenos torzních i dalších na lyži je u tohoto typu protézy mnohem přesnější. Druhá varianta je vzít chodící protézu a vložit ji do přezkáče, což ani zdaleka nemůže zajistit stejný cit pro jízdu,“ popisuje Filip Hruša výhody protézy ProCarve.
Chytré koleno
Na svahu se občas potkáváme i s Alešem Boudou, bývalým závodním lyžařem, který má amputaci v koleni a lyžuje s bionickým kloubem.
„Má v sobě hydrauliku, přepouštěcí ventily, které jsou ovládané servo motorky. Koleno má i svoji řídící jednotku. Využívám navíc i podtlakovou pumpu, která zajišťuje, že pahýl k protéze dokonale přilne,“ popisuje svoji protézu.
Protéza na míru
Protéza není levná záležitost
Speciální chodidlo pro lyžování stojí řádově 100 tisíc korun, bionický kolenní kloub vyjde na zhruba stejnou částku. Celá protéza i s individuálně vyrobeným lůžkem se pak pohybuje kolem 300 tisíc korun.České zdravotní pojišťovny oficiálně tyto speciální pomůcky nehradí. Lidem s amputacemi v takových případech s financováním pomáhají různé nadace nebo sponzoři.
Sportovci často využívají např. pahýlové lůžko, které pojišťovna proplácí v rámci běžné chodící protézy, a zkombinují ho s lyžařským chodidlem. Náklady se tak částečně sníží.
Bionická kolena mají v sobě obvykle kolem osmi až dvanácti senzorů, které měří a vyhodnocují parametry chůze, a na základě takto získaných informací upravují nastavení odporů na hydraulickém pístu.
„Celý tento proces se v koleni odehraje stokrát za vteřinu a koleno je tak připraveno na jakoukoli změnu pohybu, terénu nebo rychlosti,“ vysvětluje Vladan Princ
„Při lyžování je potřeba koleno přepnout do speciálních sportovního režimu, v němž jsou naprogramované jiné základní hodnoty, než jaké jsou potřeba pro chůzi. Speciální software umožňuje také nastavit kloub individuálně podle lyžařského stylu uživatele,“ dodává.
Neviditelný handicap
Rekreačních sportovců s amputací podle protetika přibývá. „Dřív byly běžné protézy nebo speciály na míru. Dnes je běžné, že i lidé s tímto typem handicapu sportují. Vzniká spousta nových chodidel nebo kolen určených k tomu, aby si mohli zahrát třeba tenis nebo volejbal.“
Česko patří podle Vladana Prince k evropské a možná i světové špičce v protetické péči, a to včetně vzdělávacího systému.
A jak první pokusy s protézou hodnotí Tereza Francová? „Myslela jsem, že se budu muset učit lyžovat úplně od začátku, ale nebylo to se mnou tak hrozné – ty pohyby tam jsou,“ pochvaluje si. Ráda by časem vyzkoušela i jiné sporty – třeba jízdu na kole.
