Od úderu gongu ke čtyřem signálům. Pravidelné časové znamení je rozhlasovou tradicí již 95 let
Mávnutí praporkem na věži hvězdárny v Klementinu nebo výstřel z děla na Pražském hradě – to byly ještě za první republiky jedny z mála způsobů, jak si seřídit přesný čas. Před 95 lety to změnil Československý rozhlas, když 1. dubna 1926 začal v pravidelných denních dobách vysílat časové znamení. V průběhu let se sice několikrát proměnilo, před zpravodajskými relacemi ho ale ve vysílání slýcháte dodnes.
Ohlašování času Rozhlas zařazoval do programu prakticky hned po svém vzniku, namísto časového znamení z počátku využíval úder gongu.
Jak se za 95 let změnila časová znamení v rozhlasovém vysílání? Poslechněte si reportáž Vojtěcha Tomáška
Hodinky byste si podle takového časového znamení asi neseřídili. Nebývalo úplně přesné, a ve vysílání tak gong začala nahrazovat jiná znamení – osvědčilo se několik zvukových signálů ve vteřinových intervalech. Řadu let jich šlo po sobě šest stejně dlouhých, v roce 1984 Rozhlas poslední ze signálů prodloužil.
„Docházela řada dotazů, která z těch šesti značek udává přesný čas. Jestli je to první, nebo poslední. A proto bylo domluveno, že aby bylo zvýrazněno, která značka udává správný moment, bude prodloužena,“ vysvětloval tehdy v pořadu Nad dopisy posluchačů Vladimír Ptáček.
Šest signálů v té době ještě ve vysílání zůstalo. „Šestá značka svým začátkem udává přesný moment, ve kterém začíná následující minuta,“ doplnil.
Nastavení přesného času
Dlouhá léta Rozhlas k určování přesného času využíval hodiny v pražském Klementinu. Z počátku se ke studiím na Vinohradech přenášelo telefonem.
„Čas jsme odebírali z pražského Klementina a porovnávali z našimi hodinami. Byly tam staré hodiny s kyvadlovým závažím a seřizovalo se to pomocí závaží, která se na kyvadlo přidávala. Záleželo i na vlhkosti a na počasí,“ připomínal před časem Stanislav Hemmer, který má znamení v Rozhlase dnes na starost.
Technologie a přesnost se za pětadevadesát let posunuly, podoba časového znamení ale zůstala téměř stejná. V roce 1999 ho Rozhlas zkrátil jen na čtyři signály a v této podobě se vysílá například na Radiožurnálu dodnes – na Plusu spolu s ním ale už slyšíte i zvukovou grafiku zpráv.
3:02
Před 125 lety vyjely první tramvaje na Křižíkovu dráhu. Sloužila hlavně dělníkům z pražských fabrik
Číst článek
Každá stanice jinak
Časové znamení se dnes v Rozhlase řídí satelitem, z budovy na pražských Vinohradech ale ve skutečnosti poslední dlouhý signál odchází o vteřinu dřív, aby ho posluchači slyšeli zcela přesně.
„Přesný čas přichází do Rozhlasu ze satelitní družice. Zde jej přijímáme do časové ústředny a ta nám vyrábí časové znamení,“ popisuje Hemmer.
A to může mít různé podoby – třeba v červnu 2017 v týdnu vody Radiožurnál vyměnil klasické znamení za kapající vodu.
Časové znamení se liší i na různých stanicích, třeba Vltava dodnes signál vysílá do ticha, tedy tedy tak, jak s ním Rozhlas začínal. Regionální stanice i Český rozhlas Dvojka mají souběžně s časovým znamením vlastní podkres podle zvukové grafiky stanice.
