První rozhlasové vysílání v Československu probíhalo ‚načerno‘ ze stanu v Kbelích, slyšela ho jen hrstka lidí
Český rozhlas tento týden oslaví sté narozeniny. Rozhlasové vysílání v Československu poprvé lidé uslyšeli 18. května 1923, kdy se ve stanu na letišti v pražských Kbelích sešli rozhlasoví pracovníci, a v éteru se ozvalo pověstné: „Haló, haló.“ Za těmito počátky se ohlíží první díl seriálu 100 let rozhlasu.
„Zákonité úpravy pro všeobecné vysílání tehdá ještě nebyly, a tak jsme vysílali 18. května z vypůjčeného stanu ze Kbel, takříkajíc načerno,“ vzpomínal po letech na začátky rozhlasového vysílání jeden z průkopníků, spoluzakladatel společnosti Radiojournal Miloš Čtrnáctý.
Poslechněte si první díl seriálu 100 let Rozhlasu, který popisuje počátky rozhlasového vysílání v Československu
Stan půjčený od skautů, uvnitř klavír a několik židlí – tak vypadalo první vysílací studio v Československu.
Nahrávky z té doby se nedochovaly. Jejich rekonstrukce se ale staly součástí pozdějších výročních vysílání. I když v mnohem kvalitnějším zvukovém provedení. Nahrávací aparatura v roce 1923 byla totiž mnohem primitivnější. „Šlo o dolní část telefonního sluchátka, takzvaný uhlíkový mikrofon,“ vysvětluje historik Českého rozhlasu Tomáš Pánek.
První vysílání v květnu 1923 slyšelo jen pár desítek lidí. Na začátku června vznikla společnost Radiojournal a začala organizovat hromadné poslechové ukázky. „Kupříkladu na Václavském náměstí byly instalovány reproduktory, tenkrát se jim říkalo mluviče, a okolo procházející lidé se tam s údivem zastavovali,“ dodává Pánek.
Masarykův projev
Český rozhlas oslaví 100. výročí rekordním podílem na trhu a posílením poslechovosti hlavních stanic
Číst článek
Zpočátku rozhlas vysílal především hudbu, záhy se ale začaly objevovat zprávy z burzy, počasí, první pokusy o sportovní reportáže nebo rozhlasové hry. A také projevy politiků.
Nejstarším dochovaným projevem prvního československého prezidenta je projev Tomáše Garrigua Masaryka k dětem z 27. října 1928. „Všichni, kdo poctivě pracujeme, jsme si v práci rovni. Dobrý dělník není méně hodný než dobrý prezident,“ řečnil Masaryk.
„Tenhle záznam je pro náš rozhlasový archiv významný, protože je prvním zvukovým dokumentem vyrobeným přímo s cílem, aby byl v tom našem archivu uložen,“ vysvětluje Pánek. V roce 1933 se Radiojournal definitivně usídlil v budově na pražských Vinohradech.
Zatímco ke konci roku 1923 měl pouze několik desítek koncesionářů, o deset let později jich bylo už téměř 600 tisíc. A na podzim 1937 jejich počet překročil milion. „U té příležitosti jako poděkování posluchačům připravil Radiojournal takovou velkorysou slosovací akci, kde byly vylosováni nejstarší koncesionáři, ale také i ten takzvaně miliontý,“ popisuje Pánek.
„Bylo tam takové trochu překvapení, protože se jím nestal Čech nebo Slovák, nýbrž sudetský Němec Julius Richter. Jeho projev v němčině byl velice uměřený a k republice loajální,“ dodává.
Poslechněte si reportáž s dobovými ukázkami také jako audio v horní části článku.
