Čeští archeologové se po letech vrátili k vykopávkám u Jeruzaléma. Může jít o biblický Šalamounův chrám
Do Izraele se po dvou a půl letech vrátili na vykopávky čeští odborníci. Jen několik kilometrů od Jeruzaléma se podílejí na objevu, který možná přepíše biblické dějiny. Pravděpodobné základy svatyně ze Šalamounových dob odpovídají biblickému popisu prvního jeruzalémského chrámu. Práce českého týmu přerušila koronavirová omezení. I letošní cesta do Izraele byla trochu komplikovaná. Nakonec se ale mohli k rozdělané práci přeci jen vrátit.
„Většina lidí tady na vykopávkách nejsou archeologové, ale teologové. Tyhle vykopávky mají velký biblický aspekt,“ vysvětluje archeolog z Telavivské univerzity Oded Lipšic. Vykopávkám v Tel Moca šéfuje od svého stolu s dobrým výhledem.
Vykopávky ale mohou být citlivé třeba pro některé křesťanské nebo židovské teology. „To, co jsme tu našli, je chrám z doby Davida a Šalamouna, jen sedm kilometrů od Jeruzaléma, a vypadá úplně přesně jako chrám, který byl podle Bible postavený Šalamounem v Jeruzalémě. Stejná orientace, stejný půdorys, stejné rozměry. A tenhle chrám je skutečný, kdežto o tom jeruzalémském víme jen z Bible,“ upřesňuje Lipšic.
Základy zdí starověkého chrámu ukazuje docent Petr Sláma z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
„Fakt je ten, že k tomu narativu nároku na Izrael, nároku na Chrámovou horu, ten by byl samozřejmě trochu oslabený, kdyby se ukázalo, že původ celého systému bohoslužby má své kořeny osm kilometrů mimo centrum, a není proto, o co se prát. Ve svých důsledcích je to relativizace exkluzivního nároku Jeruzaléma na to, že je to to vyvolené místo,“ popisuje možné důsledky nálezu.
1:30
Češi vykopávají v Izraeli chrámový komplex. Nápadně se podobá biblickému popisu Šalamounova chrámu
Číst článek
Podle Slámy svědčí pro to, že tu stál chrám, rozměry a tvary jednotlivých zdí.
Ne všichni jsou ale o tomto vysvětlení přesvědčení. „Je tady jeden hodně konzervativní izraelský archeolog Abraham Faust, který popírá, že to je chrám, a trochu ho podezíráme, že má agendu, že mu záleží na exkluzivitě Jeruzaléma, a tahle věc ho ruší,“ dodává.
Pomoc od amatérů
Pod novým dálničním mostem na hlavním tahu z Tel Avivu do Jeruzaléma je obrovské hemžení několika desítek lidí. Plazí se po kolenou, kopají, zametají, vybírají kamínky do kýblů. Je tu slyšet hlavně hebrejština, němčina, angličtina, ale také čeština.
Co ale všichni v izraelském létě oceňují, je stín, který most nad vykopávkami vrhá na místo, kde se pracuje.
„Tady je rozdíl deseti až patnácti stupňů a je to tady zcela komfortní. Most nad námi stál několik miliard, takže je to asi nejdražší zastiňovací síť v celém Izraeli,“ vyzdvihuje výhody zastínění docent Filip Čapek z Evangelické fakulty Univerzity Karlovy, který na místě vede desetičlenný český tým.
Odborníkům pomáhá s vykopávkami v Tel Moce řada amatérských archeologů. Jednou z nich je i Dalit Vajnblatová, který vybírá lopatkou materiál mezi kameny a pečlivě dává stranou střepy.
„Jako turistická průvodkyně jsem teď už přes rok a půl bez práce. Turisté nejezdí, není práce. No a tyto vykopávky jsou navíc na krásném místě. Jsou mimořádně zajímavé a důležité, trochu důležitější, než jiné podobné vykopávky v Izraeli,“ popisuje svou motivaci.
„Mám to blízko z domova, je tu dobrá společnost, potkávám tu lidi z celého světa, z České republiky, z Německa, z Kanady, je tu dobré jídlo. Je to zajímavé, a já se potřebuju trochu hýbat po tom roce a půl bez práce. Budu tady pracovat dva a půl týdne,“ pokračuje.
Izraelští památkáři předpokládají, že vykopávky tady budou trvat ještě dvě až tři sezony. A čeští archeologové a historici doufají, že budou součástí týmu i nadále.
