Nejlepší bublina jedině s Pedrem. Slavná československá žvýkačka má už 50 let
Za komunismu byla žvýkačka hlavně symbolem svobody. Do 60. let se do Československa pouze výjimečně dovážely a návštěvy ze západu obtěžkány žvýkací gumou byly vítány. Pak se ale na scéně objevilo Pedro, první originální domácí žvýkačka.
Začala ji vyrábět čokoládovna ve Velimi nedaleko Kolína v roce 1968. Státní podnik díky žvýkačkám Pedro velmi slušně prosperoval, protože opojný pocit svobody chtěl zažít každý. Dodneška někteří znalci tvrdí, že pořádná bublina se dá udělat jenom z Pedra.
„Jako malý kluk jsem tam byl na exkurzi,“ říká Radiožurnálu Roman Hanuš a ukazuje do třetího patra poněkud zchátralé budovy. Ve Velimi vyrostl a je trochu smutný z toho, jak továrna dopadla. Kvůli tomu se rozhodl sbírat exponáty z bývalého závodu, včetně žvýkaček.
Letité originály koupil v internetovém bazaru nedávno. „Žvýkačka stála kdysi jednu korunu, já teď koupil jeden kousek za 250 korun,“ usmívá se čtyřicátník, který chce příští rok uspořádat ve Velimi výstavu.
Projekt 1968
Díky Projektu 1968 se můžete vrátit o 50 let zpátky a připomenout si nejdůležitějšěí údalosti doby i atmosféru běžného života. Sledujte web Radiožurnálu či nový twitterový účet @jarous68.
Hanuš ukazuje, že jeho „nové“ Pedro ve sbírce je balené v celofánu, tedy ručně, a je hladké. Patří mezi ty nejstarší kousky. „Teprve mnohem později, když v továrně koupili nové stroje, začalo mít Pedro typické rýhy.“
Zažvýkat si do sytosti ale tehdy mohl jen málokdo. Pedra byl stále nedostatek. Ovšem bývalý technický náměstek Miroslav Slavíček mohl kdykoliv. „Já žvýkal pořád, až mi ostatní nadávali,“ vzpomíná penzista na nejtučnější časy, kdy továrna vyráběla 800 tun žvýkaček ročně a pořád to nestačilo.
„Surová báze, druh jedlé gumy, se dovážela z Nizozemska. Stroje jsme koupili italské. To bylo jak kulomet, tisíc žvýkaček za minutu,“ vypočítává tehdejší výrobní náměstek Josef Mikulič. Pracovalo se kvůli tomu na směny a na žvýkačkách továrna vydělávala víc než na čokoládách. „Výrobní cena za jeden kilogram Pedra byla padesát korun a prodávali jsme za dvě stě. Bylo to velmi lukrativní.“
Kdo vymyslel název žvýkačky stejně jako barevný obrázek chlapce v sombreru, bývalí manažeři netuší. Poslední Pedro zabalili ve Velimi na začátku 90. let, kdy továrnu koupila nadnárodní společnost Nestlé. Neobvyklý symbol svobody tak ve Velimi paradoxně zanikl až ve svobodných časech.
Licenci na žvýkačky později koupila další firma, která se pustila do výroby v Liberci. Nakonec Pedro koupili Finové.
