Z odpadu na skládce nová surovina. Rektor Matějka popisuje nové výzkumné centrum VŠCHT
České vysoké školy technického směru zvolna zvyšují svou mezinárodní prestiž. V žebříčku QS World University Rankings se Univerzita Karlova umístila na 266. místě, následovaná pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT) na 373. místě. „Je to úspěch i ve světovém měřítku. První čtyřstovka znamená příslušnost ke dvěma procentům nejlepších univerzit na světě,“ říká rektor VŠCHT Pavel Matějka.
„Jsme výzkumná vysoká škola. Vzděláváme studenty prostřednictvím toho, že se podílejí na vědě a výzkumu. A to už od bakalářské úrovně studia, je to vyloženě individuální péče. To je důvod, proč máme poměrně málo studentů na akademického pracovníka,“ vysvětluje jeden z faktorů dobrého umístění školy v žebříčku.
Její renomé pomáhá lákat zahraniční studenty a otevírá dveře ke spolupráci s dalšími školami. Naopak slabší výsledek VŠCHT zaznamenala v oblasti akademické reputace:
„Snažíme se to měnit, ale když se ve světě řekne Praha, každý si asi představí Univerzitu Karlovu, která je největší a historicky nejstarší institucí v republice. Pokud my chceme získávat tu reputaci, tak je to na základě výstupů, které máme,“ podotýká.
„K lepšímu hodnocení je potřeba mezinárodní spolupráce a také výrazná státní podpora univerzit.“
Pavel Matějka
Vzorem je pro něj například univerzita v nizozemské Lovani, která je v žebříčku na 84. místě. Podle Matějky by naším cílem mělo být, aby se alespoň tři tuzemské školy dostaly do první třístovky.
„K tomu jsou potřeba dvě věci. První je viditelnost škol v mezinárodním prostoru, zde je klíčová mezinárodní spolupráce. Není to jen otázka publikační, ale celkového přístupu. Druhou je výrazná státní podpora univerzit a pochopitelně je to spojeno i s financemi,“ uvádí rektor.
Cirkulární ekonomika
Vysoká škola chemicko-technologická u Lovosic otevřela nové centrum CirkTech, které se bude zabývat výzkumem pokročilých mechanických a chemických procesů pro cirkulární ekonomiku. Prvním úkolem bude ověření vlastní patentované technologie na získávání nedostatkového kovu lithia.
Klíčovým zařízením je experimentální rotační pec, v níž je možné dosáhnout teploty 1600 stupňů Celsia:
„Naším cílem je využít vysokoteplotních technologií k přepracování toho, co se nachází na skládkách a je pokládáno za odpad, na novou využitelnou surovinu,“ vysvětluje fyzikální chemik.
Evropská komise tento týden představila návrhy, které mají vést k rychlejšímu plnění klimatických cílů. Právě chemické technologie a biotechnologie jsou podle Matějky tím, co umožní cyklický systém a přepracovávání materiálů, byť připouští, že zdaleka nelze využít vše.
„Předpokládáme vznik nějaké platformy pro cirkulární ekonomiku ve spolupráci s dalšími, především technickými univerzitami – s ČVUT v Praze, VŠB v Ostravě, VUT v Brně nebo s Univerzitou Pardubice. Je to téma, které nemůže řešit jedna škola,“ uzavírá.
