Co rozhoduje o tom, jestli bude mimořádně pršet v Keni, bude sucho v Austrálii či rekordní horko v Singapuru? Je to teplota vody v Pacifiku na rovníku. Pokud se vychýlí od normálu, označují to vědci jako efekt El Niño. Na podzim přitom hrozí, že bude mimořádně silný.

Canberra 14:02 13. dubna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

El Niño ovlivňuje počasí téměř po celé planetě. Odklony od normálu navíc většinou nejsou příliš pozitivní. V Austrálii mohou na východě poklesnout srážky, což znamená mimo jiné i nárůst požárů.

Naopak ve Střední Americe bude pršet více, což může vést k záplavám a sesuvům půdy. V Jižní Americe bude spíše sucho a tepleji, což může vést k tomu, že amazonské pralesy nebudou tolik absorbovat oxid uhličitý z atmosféry.

Nejde ovšem jen o samotné počasí, ale také o další jevy, které jsou na něj navázány. V důsledku počasí může totiž dojít například k většímu šíření komárů v regionech.

Poslední silné El Niño před sedmi až osmi lety bylo zase spojené s velkým šířením cholery a horečky dengue. Vliv sucha nebo záplav se dá pozorovat také na světové dostupnosti potravin.

‚Velmi silné‘

Předpovědí efektu si ovšem s nastupující globální změnou klimatu nelze být stoprocentně jistý.

Svět zažil druhý nejteplejší březen v historii měření, oznámila meteorologická služba Copernicus

Číst článek

Sedm modelů z různých zemí světa, se kterými momentálně pracují vědci z Austrálie, naznačuje, že by k efektu El Niño skutečně mělo dojít.

Otázkou zůstává, jak bude silné. Podle některých odhadů může být až velmi silné. Nastoupit by mělo na podzim, tedy zhruba za půl roku.

Efektu El Niño se říká ENSO neboli jižní oscilace teplot. Mořská voda v Pacifiku podél rovníku má totiž běžně svou průměrnou teplotu. Pokud je voda teplejší než průměr, pak se stav nazývá El Niňo, pokud je studenější, pak se nazývá La Niňa.

Jev probíhá ve zhruba sedmiletém cyklu, občas ale dochází i k cyklům silnějším, zvláště v případě teplé vody. Poslední cyklus nastal před zhruba sedmi lety. Silnější cykly ale zpravidla trvají déle, proto by bylo překvapivé, kdyby nový cyklus nastal už nyní.

Z Pacifiku do Afriky

Vzájemné působení a ovlivňování počasí je komplikovaný systém, který vědci pečlivě studují. Celý ovšem funguje na principu vzájemné provázanosti.

Část Čechů věří, že se jich klimatická krize nedotkne. Naše peněženky ji ale pocítí, říká sociolog

Číst článek

Například teplota vody v oceánu ovlivňuje teplotu vzduchu, který je okolo něj. Ta poté mění tlak vzduchu, což ovlivňuje vzdušné proudy. Vzdušné proudy mají poté vliv na počasí.

K tomu dochází například tak, že v místech, kde za normálních podmínek suchý vzduch z pouště míří jedním směrem, se daný vzduch najednou otočí a zamíří z oceánu do vnitrozemí. Pak ve vnitrozemí více prší. Jev ale může nastat i obráceně, ve vnitrozemí poté srážky chybí. 

Co vše systém teplot a následných změn počasí ovlivňuje, je zatím předmětem výzkumu. Odhaduje se ale také to, že má vliv na zimu na severu Evropy.

Jakub Lucký Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít