Na pořádnou sněhovou nadílku čekají netrpělivě na horách pořadatelé tradičních zimních akcí. V neděli odstartuje zimní Olympiáda dětí a mládeže, která sníh prostě potřebuje. Nejen na aktuální sněhovou předpověď se zeptáme vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové Stanislavy Kliegrové.

Hradec Králové 9:13 20. ledna 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Jaká je sněhová předpověď na nejbližší dny, co se týče hor především?
Před pár dny jsme se konečně dočkali trochu sněhové nadílky, čekáme na ni už docela dlouho, vlastně od Vánoc. Takže jsme rádi, že nějaký sníh vidíme. Na horách očekáváme zimní ráz počasí, přetrvávat bude ještě příští týden, ale na nějakou výraznou sněhovou nadílku to nevypadá. Čekají se nějaké sněhové přeháňky hlavně v sobotu a v neděli, kdy by na horách mohlo napadnout 15 až 20 cm v těch nejvyšších partiích. Ale pořád to není výrazný sněhový příděl.

Kolik je teď na horách sněhu?
Na Labské boudě v Krkonoších, v úplně těch nejvyšších partiích, máme přes 60 cm sněhu. Co se týče Orlických hor, tam jsme na tom hůře, podle nadmořské výšky je to zhruba 10 až 15 cm sněhu, který by ale měl vydržet do příštího týdne a spíše ještě přibývat.

Na začátku zimy to přitom vypadalo docela nadějně. Postupně se rozjížděly vleky, hezky nasněžilo.
Ano, začátek zimní sezony byl nadějný. Sněžit začalo už na konci listopadu, na horách se nám sníh kumuloval až do nějakého půl metru i více v těch vyšších polohách. To bylo do vánočních svátků. I v Hradci Králové jsme měli v prosinci několik dní se sněhovou pokrývkou, i když to bylo jen pár centimetrů. Jenže pak přišlo klasické vánoční oteplení, které se nám protáhlo až do Nového roku. Takže jsme se spíše setkali s výjimečnými vysokými teplotami a sníh roztával i v horských oblastech.

Na Silvestra nebo na Nový rok bylo někde téměř 20 stupňů. To také asi není úplně normální.
To není úplně normální. Možná si vzpomenete, podobný průběh měl i přelom roku 2021/22, kdy jsme si říkali, jak vysoké teploty máme. Ovšem letos byly ty rekordy ještě překonány, kdy třeba v Praze poslední den v roce bylo více než 20 °C.

Pojďme uplynulý rok zhodnotit jako celek. Jaký byl z pohledu meteorologů a klimatologů?
Když se podíváme na rok 2022 z hlediska počasí, tak přestože podrobnější vyhodnocování teprve probíhají, můžeme říct, že máme za sebou velmi teplý rok s normálním úhrnem srážek. A že to byl docela pestrý rok, co se týče počasí. Začali jsme teplou zimou a potom nás překvapilo jaro velmi studeným dubnem. Ten nám zajistil vyšší hodnoty celkové sněhové pokrývky na horách ještě na začátku května. Potom následovalo velmi teplé léto, kdy extrémní byl zejména červen s velmi výraznými teplotami. Nejvyšší teplota byla zaznamenána bezmála 39 stupňů v Doksanech zhruba v půlce června.

A potom následoval červenec s normálními teplotami a zase velmi teplý srpen. I podzim nás docela vycvičil, protože začal velmi chladným zářím, a naopak říjen vyskočil teplotně velmi vysoko. Na konci října jsme zaznamenali i na některých stanicích letní teploty nad 25 °C, což je opravdu neobvyklé. V září jsme se báli, že už nám začíná zima a bude dlouhá, ale nakonec nás říjen zase teplotně překvapil.

‚Potřebujeme víc srážek‘

Jak to vypadá se suchem?
To je velmi komplexní otázka. Když to vezmu jen obecně, tak rok 2022 byl srážkově normální. To znamená, že jsme dostali zhruba stejné množství srážek, jak bychom čekali. Ale neznamenalo to doplnění dlouhodobého deficitu, zejména u podzemní vody. Když jsme se dívali na stav sucha během roku, tak ten se lišil v jednotlivých oblastech a obdobích. Dá se tedy říct, že hlavně u podzemních vod přetrvává sucho, protože deficit není doplňován. Tolik vody zase není.

Čeští vědci dokázali nejpřesněji předpovědět počasí. Uspěli i s modelací atmosféry exoplanet

Číst článek

Co by se muselo stát, aby se to vrátilo zase do normálu?
Problém vidíme hlavně ve vysoké teplotě, kdy poslední roky jsou opravdu většinou teplotně nadnormální. To znamená, že i když příroda v našich lokalitách dostává stejné množství vody jako normálně, tak kvůli vyššímu výparu ztrácíme v přírodě spoustu vlhkosti. Takže by to chtělo více srážek a zaměřit se na možnosti, jak zadržet vodu v krajině.

Možná i v historii se to tak střídalo, že byla doba ledová nebo chladnější počasí, potom se zase oteplilo. Je to pravidelné střídání?
V historii bylo pravidelné i nepravidelné střídání. Máte pravdu, že se klima měnilo, mění a bude měnit. Ale záleží na příčinách a rychlosti změny. Když například mluvíme o středověku, tak tam mluvíme o středověkém klimatickém optimu, kdy hlavně v Evropě bylo zaznamenáno teplejší období. Ale pokud můžeme posoudit, tak nebylo teplejší, než zažíváme dnes. Tenkrát nám to období umožnilo třeba vysazování vinic a pěstování vína za doby Karla IV.

Jaký bude zbytek zimy? Užijeme si ještě letos lyžování?
To je standardní a oblíbená otázka. A moje neoblíbená odpověď zní, že zhruba do konce příštího týdne by nám měl vydržet zimní ráz počasí. Dál Český hydrometeorologický ústav vydává měsíční výhledy, neříkáme předpovědi, a únor ještě vypadá teplotně normálně, takže zimu bychom si ještě užít mohli. Ale zatím bez extrémních mrazů nebo extrémní sněhové nadílky.

Jakub Schmidt, Milan Baják Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít