Vesnice kousek od Oxfordu ročně ušetří 1000 tun oxidu uhličitého, který nevypustí do atmosféry
Snížení produkce skleníkových plynů, to je jeden z hlavních cílů klimatického summitu, který pokračuje ve skotském Glasgow. Příklad maličké vesnice nedaleko Oxfordu ukazuje, že ke změně může přispět každý. A to díky dálkovému topení, které tam letos poprvé vyzkouší v zimní sezóně. Je nejen ekologické, ale z dlouhodobé perspektivy šetří i peníze. Na místě natáčel Radiožurnál.
Vesnice North Aston, vzdálená asi 16 kilometrů od Oxfordu, skrývá technologii budoucnosti. Metr a půl pod ní vede kolektorové potrubí, kterým místní získávají teplo ze zemského podloží. Celková délka potrubí je asi 700 metrů.
Každý obyvatel North Astonu má doma chladničku, která odebírá teplo potravinám a vytápí jím místnost, ve které je umístěna. Když lednici otevřete, ucítíte chlad, z druhé strany pak prakticky topí.
„Tepelná čerpadla získávají teplo z okolního prostředí. V našem případě ze země, kde je ho neomezené množství,“ vysvětlil Andrew Collins, který celý projekt navrhl a vybudoval. Tepelné čerpadlo není nic nového, revoluční je kapacita celého systému, která umožňuje dálkově vytápět celou vesnici.
Centrální výroba teplé vody a topení je obvykle na plyn, ten ale ve vesnici není. Podobných systémů je v Británii deset, nanejvýš dvacet. Je to do jisté míry experiment a funguje to.
Pro moderní technologii mluví i finanční stránka věci. Když se centrální vytápění srovná s lokálním kotlem na topný olej, investice je zpět za tři až čtyři roky. Životnost tepelného čerpadla je přitom až pětadvacet let.
„I ti největší pochybovači jsou teď na naší straně a to nejen proto, že celý systém funguje. Za těch posledních pár let se výrazně změnil celkový přístup k zelené energii. Dnes jí většina lidí fandí,“ komentoval pohled místních Collins.
Přechodem na ekologický způsob vytápění se jen v této jediné vesničce se dvěma sty obyvateli ušetří ročně 1000 tun kysličníku uhličitého, který se nevypustí do atmosféry.
