Jezero leží v hornaté oblasti severozápadního Íránu, poblíž turecké hranice. Z jeho původní rozlohy více než 5000 kilometrů čtverečních je dnes pětina. Voda vysychá od roku 1995.

„Pokud se nedohodneme na kvótách (odebírání vody), jezero zcela určitě vyschne. Voda nepřibývá kromě jiného z nedostatku srážek,“ řekla Ašrafzádehová.

Má-li se zkáza zastavit, je podle ní třeba zastavit stavbu nových přehrad a omezit zemědělské aktivity.

Jezero Orúmíje (také Urmijské jezero) je v úmluvě podepsané v roce 1971 v íránském Rámsaru řazeno k místům mezinárodního významu pro udržení biotopů vodního ptactva.

Jezero nemá odtok a jeho původní velikost se udržovala vyváženým poměrem mezi přitékající vodou a jejím vypařováním a využíváním lidmi.

Úbytek vody, který začal roku 1995, se vysvětluje kombinací zvyšující se teploty, menšího množství srážek, budování přehrad a intenzivní zemědělské činnosti.

Ustupující voda znamená ohrožení například plameňáků, jelenů i divoce žijících ovcí. Jezerní voda obsahuje sůl, žijí v ní korýši, ale ne ryby.

Ašrafzádehová řekla, že jezero sice zcela nevyschlo, ale rozdělilo se na severní a jižní partie. Roku 2013 íránská vláda s Rozvojovým programem OSN zahájila záchranný program s japonskou finanční účastí.

Po počátečním úspěchu se do roku 2017 plocha jezera rozšířila na 2300 kilometrů čtverečních, ale kvůli následným dlouhodobým obdobím sucha začala voda znovu ustupovat.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít