Adaptace na změnu klimatu je běh na dlouhou trať, míní Brabec. Podle přírodovědce jsme ještě nevyběhli
Extrémní projevy globální klimatické změny jako sucho dopadají na celý svět včetně Česka. Co se zatím udělalo pro připravenost na změnu klimatu? Exministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) je přesvědčen, že obrovská spousta práce. Přírodovědec Jakub Hruška (TOP 09) vidí nezbytnost legislativních změn. Ty podle něj téměř neproběhly. Oba byli hosty v pořadu Pro a proti.
„Já můžu hovořit za těch osm let,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus exministr Richard Brabec. „Je otázka, jestli je nějaká země dnes vůbec dostatečně připravena na změny počasí spojené s klimatickou změnou.“
Co Česko zatím udělalo pro připravenost na změnu klimatu? Debatují bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) a přírodovědec Jakub Hruška (TOP 09). Moderuje Lukáš Matoška
Přírodovědec Jakub Hruška - pracovník České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - je přesvědčen, že Česko na změnu klimatu připraveno není. „Naprostá většina adaptačních opatření je nedostatečná co do rozsahu, tak i ze strany časování,“ míní.
„Máme zastaralý lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Za těch osm let, co byla u moci vláda, ve které byl pan Brabec ministrem, neproběhly žádné významné legislativní kroky. Je třeba dramaticky měnit legislativu,“ dodává.
Politik vysvětluje, že řadu rozhodnutí provedlo ministerstvo zemědělství. „V některých věcech jsme byli ve sporu a nechci být alibista, takže uznávám, že se ne všechno povedlo. Ale zásadně jsme změnili vodní zákon v reakci na sucho i celou řadu legislativy. Ale uvědomme si, že se mění nastavení, které tu bylo mnoho desítek let a je to běh na dlouhou trať,“ podotýká Brabec.
Podle Hrušky je dnes jasné, že musí přijít velké změny. „A pokud jsou tu síly, které jim brání, tak jim zřejmě vyhovuje to, jak se s krajinou zachází. Změnili jsme sice zákon o podzemních vodách, ale stejně jakmile dnes potůček vybočí z umělého kanálu, podniky ho hned vracejí zpátky s tím, že je to povinnost z vodního zákona. Je to běh na dlouhou trať, ale ještě jsme ani nezačali,“ konstatuje přírodovědec.
Voda odtékající z krajiny
Jakubovi Hruškovi vadí, že většina postupů je dobrovolných. „Takže zemědělci nebo lesníci je dělat mohou, ale nemusejí. Obvykle je tak nedělají, a proto potřebujeme zásadně změnit legislativu. Stejně jako Rakousko-Uhersko a první republika startovaly meliorační, odvodňovací programy, tak bychom dnes měli nastartovat stejně velké demeliorační programy, aby nám voda z krajiny neodtékala tak rychle,“ upozorňuje Hruška.
„Ano, demeliorizace je velká otázka,“ souhlasí Brabec. „Začali jsme s ní na území národních parků a funguje skvěle. Zasypávají se hluboké odvodňovací příkopy, třeba na Šumavě. Problém je ten, jak zpátky meandrovat řeky, které se skutečně rovnaly,“ doplňuje exministr.
Ministerstvo zemědělství u soudu zpochybňovalo změnu klimatu, odkazovalo se na konspirační teorii
Číst článek
Každý takový demeliroační projekt je ale podle něj složitý z důvodu majetkových poměrů. „Stačí, aby jeden z mnoha majitelů pozemků proces zablokoval. Museli bychom udělat takovou změnu zákona, že by šlo o veřejně prospěšnou stavbu,“ navrhuje poslanec.
Podle něj také lesní zákon potřebuje zásadní změny. „Byl velmi konzervativní a holosečné hospodaření je starý model. Ale právě kůrovcová kalamita nám i lesníkům nedává jinou možnost než dělat vše jinak. Takže se dnes už sází mnohem víc listnáčů než jehličnatých stromů,“ upozorňuje na změny v lesním hospodaření Brabec.
„Domnívám se, že na ministerstvu zemědělství sedí sorta lidí, která klimatickou změnu zatím považuje za nějakou drobnou chybičku, která pomine. Ale až přijde další a další kůrovcová kalamita, tak možná poznají, že je systém třeba změnit od základu,“ doufá přírodovědec Jakub Hruška.
Poslechněte si celý pořad Pro a proti v audiozáznamu.
