První mobil? ‚Rodičovská aplikace je zásah do soukromí, je důležité o tom mluvit,‘ říká odbornice
Děti dostávají mobilní telefon nejčastěji s nástupem do první třídy. Hlavním důvodem je starost rodičů o jejich bezpečnost. Na trhu existuje několik rodičovských aplikací, které kontrolují, co dítě na telefonu dělá. Může ho různě omezovat nebo hlídat, kde se pohybuje. Samotná aplikace ale nechrání, jak vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál Petra Sobková z oddělení vzdělávání Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
V kolika letech by měli rodiče kupovat svému dítěti první mobilní telefon?
To není otázka o vhodnosti, jako spíš o zvyklosti dané rodiny, nakolik třeba sami rodiče používají různé digitální technologie. Samozřejmě se to odvíjí i od finančních možností té konkrétní rodiny.
Nejčastěji se mobil kupuje spolu s nástupem do první třídy, protože rodiče chtějí mít své dítě trochu pod kontrolou. Možná i mít možnost se mu dovolat, zjistit, kde je. Řeší také, jestli mu rovnou koupit chytrý telefon, nebo jen tlačítkový.
Děti trávily v covidu před obrazovkou o hodinu a půl více času. Návrat do normálu je těžký, říká odbornice
Číst článek
Bylo by lepší, aby byl první mobil bez přístupu k internetu?
Zase je to otázka konkrétní rodiny. Kdybychom to vztáhli přímo k dítěti, tak to by určitě sáhlo po tom chytrém telefonu, protože je to i nějaký jeho status třeba v rámci třídy. Nicméně řada rodičů preferuje právě tlačítkový telefon z toho důvodu, že nechce, aby jejich potomek měl plný přístup na internet.
Jaký mobilní telefon bude dítě mít, ovlivňuje i to, co si vlastně rodič sám přeje. Jestli chce mít jenom možnost dítěti zavolat, nebo jestli zamýšlí užívání rodičovské aplikace, která by ho sledovala. Kdo je pro-digitální chce, aby se jeho potomci s technologiemi seznamovali a učili se s nimi pracovat. Pro někoho naopak je telefon i ve čtvrté třídě ještě příliš brzo a snaží se to oddalovat.
Co by si měl rodič u prvního telefonu hlídat?
Co se týče pořízení samotného mobilního telefonu, tak vyšší cena vždycky neznamená lepší zabezpečení, ale určitě by si rodič měl dát pozor na to, kde ten mobilní telefon shání.
Řada rodičů kupuje telefon na nějakém bazaru. Tam nevíme, co se s tím mobilem dělo před tím. Někteří rodiče to řeší tak, že dávají svůj starý telefon. V tomto případě je důležité důkladně promazat všechny informace, všechny kontakty, aby se k nim dítě nedostalo, nemohlo s nimi nějak pracovat, hrát si. A co se týče samotného mobilního telefonu, tam se určitě vyplatí zaměřit se na nastavení, případně zvážit nějakou rodičovskou aplikaci.
Co si pod rodičovskou aplikací představit?
Předně je důležité říct, že žádná rodičovská aplikace úplně nenahradí potřebu komunikace s dítětem a nutnost povídat si o rizicích na internetu. Rodičovských aplikací je na trhu celá řada a každá se liší tím, co nabízí.
‚Všichni věděli, že je mi dvanáct.‘ Děti ohrožuje na internetu sexting, intimní snímky se objeví i po letech
Číst článek
Mně přijdou zajímavé aplikace udržování obrazovky ve správné vzdálenosti od očí, případně blokace phishingových stránek. Rozpoznat takovou podvodnou stránku má problém i dospělý, natož dítě. Z dalších možností tam je třeba blokování či povolování aplikací, což rodič bude dělat asi velmi často, protože děti aplikacemi žijí.
Potom je možnost blokovat sledování některých věcí vzdáleně a uzamykat obrazovku, pokud si rodič přeje, aby dítě v určitém čase na tu obrazovku nedívalo. Rodičovské aplikace samozřejmě umí i sledovat polohu.
Je dobré, aby dítě vědělo, co všechno rodič kontroluje a jak?
Důležité je o tom s dítětem mluvit, protože ať chceme nebo ne, tak rodičovská aplikace je určitý zásah do soukromí dítěte. My se v tu chvíli stáváme tím, kdo vše schvaluje a máme kontrolu. Dítě by mělo vědět, proč tu kontrolu chceme a jakým způsobem k ní dochází.
Ve chvíli, kdy bude mít potomek pocit, že vlastně nemá žádné soukromí a že nějakým způsobem mu rodič až nadměrně vstupuje do soukromí, tak si může začít hledat cesty, jak tu kontrolu obejít. Třeba tím, že si to najde na telefonu spolužáka, kamaráda nebo třeba staršího sourozence. Určitě je dobré vždycky od začátku férově dítěti říct, že nějaká taková rodičovská kontrola je využívaná.
Co děti na mobilu nejčastěji dělají, co je láká?
Děti nejčastěji telefon využívají k zábavě. Když to vezmeme postupně, tak v době, kdy dítě s mobilem teprve začíná, řekněme nějaká ta první a druhá třída, tak budou převažovat věci jako sledování videí, možná nějaké hry, zkoušení aplikací, o kterých děti slyší od svých spolužáků a kamarádů. Postupně, časem se k tomu přidá i sledování a přispívání na sociální sítě.
‚Dítě funguje, pak přizná, že uvažuje o sebevraždě, a rodič je v šoku.‘ Budujte důvěru, radí psychiatrička
Číst článek
Když rodič dává svému dítěti mobilní telefon, tak mu nepředává jenom zařízení, ze kterého jde zavolat anebo poslat SMS. Předává mu ale i přístup na internet s možností stahovat aplikace, klikat na odkazy, otevírat zprávy od kamarádů. Proto je nesmírně důležité s tím pracovat a pomoct dítěti s tím, že například stáhnete nějaký mobilní antivir.
Mobilní antiviry mají dnes různé moduly, které dokážou rodiči zasílat přehledy o tom, kde to dítě kliká, jestli třeba nezachytil nějaký malware, případně nějaké notifikace o infikování zařízení. Rodič by měl pomoct dítěti nastavit zamykání a odemykání mobilního telefonu, aby se mu do mobilu nedostal třeba spolužák.
Mobilní telefon je pro dítě nástrojem experimentu. Zkouší na něm různé věci, může tam mít fotky, které nechce, aby se úplně dostaly ven. Proto je důležité, aby si umělo chránit svá data v telefonu a bezpečně využívat technologie.
Jak je to s časem, který děti na mobilu stráví?
Odmala je třeba budovat potřebu nastavit si čas i bez mobilního telefonu. Třeba i na tom samotném zařízení nastavit režim, který dítěti usnadní usínání, nebo třeba režim pro to, aby se mohlo soustředit na práci, nerušily ho notifikace, mohlo si v klidu udělat úkoly.
První mobil by tedy měl být vždy spojený i s vysvětlením základů kyberbezpečnosti?
O kyberbezpečnosti se dá různými formami bavit i před tím, než dítě má mobilní telefon, protože ho samozřejmě vidí u rodičů, u sourozenců. Někdy i rodič nebo sourozenec svůj mobil půjčuje, takže se s těmi technologiemi postupně seznamuje už průběžně. V době, když už ale dostane svůj vlastní telefon, tak je to nejzazší doba, kdy je potřeba s tím vzděláváním kybernetické bezpečnosti a prevenci rizikových jevů na internetu začít.
Jak jsou na tom ale rodiče? Stále častěji slyšíme o podvodech přes mobilní telefon. Umí rodiče dětem předat nějaké zásady bezpečnosti?
Jak roste obecné povědomí o tom, že je to důležité téma, které se prolíná všemi obory, tak se s ním rodič často setká i třeba ve svém zaměstnání při školení. K rodičům se ta osvěta dostává čím dál častěji. Nicméně zatím je pořád ještě prostor, kam se vzdělanost v kybernetické může posunovat.
Petra Sobková
Působí od roku 2018 na oddělení vzdělávání Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Věnuje se především přípravě osvětových a vzdělávacích materiálů pro mateřské a základní školy. Podílí se na tvorbě obsahu pro vzdělávací Instagram, přípravě a koordinaci aktivit spojených s Evropským měsícem kybernetické bezpečnosti a Festivalem bezpečného internetu.
Ještě před telefonem dostávají děti tablet. Je to lepší alternativa než mobil?
Rodič dává tablet svému dítěti, aby mohlo sledovat videa, protože je to pohodlnější skrz větší obrazovku než na telefonu. To, že dítě zkoumá nové prostředí tabletu, může být rizikové. Zatímco starší člověk nebo dospělý má strach někam kliknout, dítě tu zábranu úplně nemá.
Rádo kliká, protože se mu mění obrazovka – svítí to, bliká, je to interaktivní. Tudíž se nechtěně může stát, že se proklikne někam, kam nemá. Dostane se do kontaktů, případně do zpráv. Často rodiče mají telefon jak služební, tak pro soukromé potřeby, takže se dostane třeba do pracovní pošty.
Pokud jsem rodič a chci svému dítěti pořídit mobil, kde mám hledat informace na co si dát pozor?
Velmi dobré, jsou například podcasty Národního pedagogického institutu, kde mluví nejen o rizicích na sociálních sítích, ale třeba i o nástrojích jako je rodičovská kontrola aj. Dokonce odkazují na místa, kam se rodič může podívat, jak se třeba něco takového instaluje a nastavuje.
Pro samotnou práci s dítětem bych určitě doporučila osvětové a vzdělávací aktivity Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, které najdou na stránce osveta.nukib.cz. Pro ty nejmenší děti je to například knížka „Vanda a Eda v on-line světě.“ Na techničtější věci vyjde nyní v říjnu knížka „Kyberpohádky,“ nebo seriál České televize „Datová Lhota.“