Jaroslav Svoboda ve Starém Poddvorově na Hodonínsku vysazuje vinnou révu. Nejde ale o běžně vysazování, protože nad budoucím vinohradem, se tyčí kovová konstrukce, na které jsou usazeny solární panely. Tím vzniká agrovoltaika. 

„To je výroba elektřiny, která se děje v místě, kde současně běží i zemědělská výroba,“ vysvětluje ředitelka Moravských naftových dolů Jana Hamršmídová.

Pod skoro hotovou konstrukcí nyní zemědělci vysazují zhruba patnáct set rostlin. Je to Donau ryzlink a Ryzlink rýnský.

„Výroba elektřiny započne v průběhu jednoho měsíce a vinice začne rodit za tři roky, takže si tři roky počkáme a Mendelova univerzita bude zkoumat vliv agrovoltaiky na jejich zrání,“ ukazuje Pavel Kotásek z Moravských naftových dolů.

Podle vedoucího Ústavu vinohradnictví a zahradnictví Mendelovy univerzity Mojmíra Baroně, budou panely révu chránit třeba před prudkým letním sluncem. „Fotovoltaický systém nad vinohradem přináší zastínění. Díky tomu se keř nepřehřívá a nedostává do stresu. Současně je to ochrana před kroupami a dalšími povětrnostními podmínkami,“ říká Baroň.

Výměnný obchod

Jde především o experiment. Kromě fotovoltaiky společnost s univerzitou vysadí druhý vinohrad bez solárních panelů a pak porovnají úrodu na obou. Vědci navazují hlavně na výzkumy z Francie a Španělska.

„Na révě, která je kompatibilní s tímto systémem, se ukázalo, že ovlivnění panely je pozitivní. Chceme to proto vyzkoušet v našich světelných podmínkách a za pár let budeme chytřejší,“ myslí si Baroň.

Efekt agrovoltaiky by ale mohl být i obrácený. Zemědělské plodiny, nejen réva, by mohly v létě fotovoltaické panely ochlazovat

„Rostliny pod agrovoltaickou elektrárnou by si měly udržovat svoje mikroklima a teoreticky v horkých měsících by tak mohly přispět k procentnímu zvýšení účinnosti panelů,“ říká Michal Sasín, který se v Moravských naftových dolech zabývá moderními technologiemi.

Agrovoltaiky by mohly zemědělcům pomoci s energetickou soběstačností. Legislativně je to ale zatím problém. Fotovoltaické panely totiž není možné stavět na půdě vedené v Zemědělském půdním fondu.

„Tato agrovoltaika je v dobývacím prostoru po těžbě ropy a zemního plynu, takže bylo legislativně snazší výzkum zařídit, na samostatné zemědělské půdě toto ještě není dotaženo,“ vysvětluje Pavel Kotásek.

Vláda letos v říjnu schválila novelu, která umožní stavbu agrovoltaik i na zemědělské půdě, aniž by musela být vyňata ze Zemědělského půdního fondu. Poslanci novelu projednají na nejbližší schůzi.

Michal Šafařík, hof Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít