Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku
Léčba založená na podávání protilátek je velmi účinná, proto se na ni zaměřuje pozornost při současné pandemii. Problém je, že jedna protilátka poráží vždy jen jeden konkrétní druh viru, a běžně se jich tedy podává celá směs. Vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu ve švýcarské Bellinzoně to ale zkusili jinak a jako první na světě účinně spojili dva typy protilátek proti covidu-19 do jedné molekuly. Výsledek se testoval v českých laboratořích.
„Výhoda této dvojité – bispecifické – protilátky spočívá v tom, že obcházíme potřebu používat koktejl. Použijeme skutečně jen jednu molekulu, která kombinuje dva typy protilátek,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Daniel Růžek z Biologického centra Akademie věd. Tato látka se proto dá využít jak při prevenci, tak v časném stádiu léčby.
Vakcína a lék proti covidu-19 v jednom. Čeští vědci úspěšně otestovali dvojitou protilátku
„Můžeme látku aplikovat třeba seniorům v domově důchodců a tím je všechny ochránit. Nebo pokud se koronavirus objeví v rodině, tak můžeme ochránit všechny další členy rodiny,“ ukazuje na výhody nové léčby i prevence Růžek.
Dvojitá protilátka
Švýcarští odborníci při vývoji nové látky vycházeli z protilátek pacientů, kteří už prodělali nemoc covid-19. Její vysokou účinnost pak potvrdily testy na speciálně upravených myších modelech.
„U infikovaných jedinců se rozvíjí poměrně závažná plicní infekce s velmi silnou imunitní odezvou v plicní tkáni – to odpovídá těžkým případům onemocnění covid-19 u lidí,“ popisuje Růžek.
A dodává, že bispecifické protilátky jsou opravdu velmi účinné: „Dokáží snížit množení viru v plicní tkáni, a také intenzitu té zánětlivé odpovědi.“
Testování navíc potvrdilo, že dvojitá molekula, která cílí na dvě virová místa současně, si dokáže poradit i s mutací viru, což jednotlivé přirozené protilátky neumí.
Myší model v Česku
To, že se celá preklinické studie odehrávala v českých laboratořích, je podle Růžka výsledek dlouhodobé spolupráce. Velkou roli hrál fakt, že naši odborníci umí připravit i správný myší model.
Vakcína AstraZeneca podle vědců Oxfordské univerzity možná výrazně omezuje přenos viru
Číst článek
Klasická laboratorní myš je totiž vůči novému koronaviru poměrně rezistentní, a tak se musí nejprve vytvořit speciální myší model, aby se dal virem vůbec infikovat. Poté se na myších testovala švýcarská protilátka.
Všechno se odehrávalo v Česku a zapojilo se hned pět místních institucí: Biologické centrum Akademie věd v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně, České centrum pro fenogenomiku v Praze a také Ústav organické chemie a biochemie. Na celém projektu se ale podílelo téměř padesát vědců z desítky vědeckých ústavů pěti zemí.
Nyní se ve spolupráci s farmaceutickými firmami chystají klinické testy na lidech.
Více si poslechněte v reportáži Evy Kézrové.
