Čeští vědci v srdci Amazonie testují ayahuascu. Nápoj a mystické rituály mohou léčit deprese
Ayahuascu, nápoj, kterým se domorodci v jižní Americe dokážou dostat do jiného stavu vědomí, jezdí přímo do Amazonie zkoumat čeští vědci. Ceremonií s tímto u nás nelegálním nápojem se účastní spolu s místními a zkoušejí ho i sami na sobě. Podle některých vědeckých studií má totiž potenciál léčit v budoucnu deprese.
Tradiční ceremonii s ayahuascou v Peru, které se účastní i čeští vědci, provází zpěv třiasedmdesátiletého šamana, maestra Juana Florese z domorodého kmene Ashaninka v Peru.
„Zvuky džungle a zpěv šamana tomu dodávají určitou mystickou atmosféru, která se potom projeví i v rámci psychedelické zkušenosti,“ popisuje vedoucí Laboratoře biologicky aktivních látek Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Martin Kuchař, který se expedic také účastní a sám se do ceremonií s ayahuascou zapojil.
Nejen výzkumy z posledních let totiž naznačují, že některá psychedelika mají potenciál léčit duševní potíže, například depresi nebo závislosti. „Ayahuasca obsahuje látku dimethyltryptamin, DMT, která je velice příbuzná psilocybinu,“ říká Tomáš Páleníček z Centra výzkumu psychedelik Národního ústavu duševního zdraví.
„DMT samo o sobě je dnes zkoušeno také v léčbě deprese a ukazuje se, že má velmi významný léčebný potenciál. Našimi expedicemi chceme srovnat, jestli látky během rituálního užívání přinášejí stejný nebo jiný efekt než to, co děláme ve zdravotnických zařízeních, laboratořích a ve zdravotnickém kontextu,“ dodává.
Experiment při ceremonii
Psychedelika jako lék na deprese? V mozku se vytvoří hustší síť propojení, říká lékařka
Číst článek
Proto se vědci do Amazonie vypravili vybaveni přenosnými přístroji na měření EEG. Připravit experiment, při kterém chtějí vědci zaznamenat mozkovou aktivitu dvaceti účastníků ceremonie současně, není jednoduché. Předcházejí mu náročné technické přípravy přímo na místě. Zatím proto účastníci mise testují nápoj pod vedením šamanů především sami na sobě.
„Ceremonie trvá zhruba 3-4 hodiny, většinu času tam maestro sedí, zpívá a samozřejmě ayahuascu pije,“ popisuje Páleníček. Na záznamu EEG je možné vidět, že v průběhu ceremonie se objevuje větší množství synchronní aktivity, než na začátku.
Ayahuasca ale nezajímá jen neurovědce. „Nápoj je složen minimálně ze dvou různých rostlin. Jedna z nich se jmenuje banisteriopsis caapi, což je liána. Druhá složka je psychotria virdis, někdy označována jako čakruna. Jsou to listy a obsahuje dimethyltryptamin,“ vypráví chemik Martin Kuchař, další účastník expedice.
Přestože látka patří na seznam psychotropních a omamných látek, na půdě Vysoké školy chemicko-technologické se s ní díky povolení ministerstva zdravotnictví pracovat může.
Psychedelické účinky
Její vliv na lidský organismus se může lišit podle typu přípravy i poměrů aktivních látek. Nečastěji vyvolává ayahuasca při požití změny ve vnímání. Typicky se projevují ve vizuální oblasti.
„Člověk vidí věci, které za normálních okolností nevidí. Pokud má zavřené oči, mohou se objevovat snové stavy, vize vesmírných zkušeností a prožitků spojených s neexistencí, smrtí a podobně,“ vysvětluje Páleníček.
Ayahuasca ale lidem způsobuje i velmi nepříjemné tělesné prožitky. Projevit se mohou například i zvracením. „Potí se, můžou mít různé fyzické prožitky, které jsou nepříjemné. Každá zkušenost může být jiná,“ uzavírá.
Vědci se zajímali také o to, jak se účastníci studie při samotném rituálu cítili. Data nyní postupně zpracovávají, výsledky budou mít koncem léta. Další výzkumnou cestu plánují na příští rok. Expedici podporuje mimo jiné i Nadační fond pro výzkum psychedelik Psyres.