Největší záhada pro astronomy? Objevili hvězdu, která se zdá být starší než celý vesmír
Hlavu některým astronomům (ale především čtenářům serveru Forbes) nedávno zamotal objekt HD 140283, kterému se neoficiálně přezdívá „metuzalémská“ hvězda. Článek uvádí, že je starý nejméně 14,46 miliardy let. Problém je ale v tom, že samotný vesmír je mladší.
„Pokud rozumíte tomu, jak hvězdy fungují, můžete pozorovat jejich fyzikální vlastnosti a z nich odvodit, jak staré jsou a kdy vznikly,“ uvádí na začátku článku ve Forbesu astrofyzik Ethan Siegel.
Čtyřicet let na cestě, 20 miliard km daleko. Voyager 1 se Zemí komunikuje i mimo Sluneční soustavu
Číst článek
U hvězd podle něj existuje mnoho věcí, které se se stářím mění - třeba jejich svítivost nebo teplota. Životnost hvězdy ale obecně závisí jen na dvou vlastnostech, a to hmotnosti a metalicitě, tedy obsahu těžších prvků vzhledem k obsahu vodíku a helia ve hvězdě.
Dosud nejstarší hvězdy objevené ve vesmíru byly staré přes 13 miliard let. Teď ale někteří astronomové podle Siegela tvrdí, že nejstarší hvězdě je nejméně 14,46 miliardy let, což je podle něj problém. Vesmír sám o sobě je totiž starý teprve asi 13,8 miliardy let. A mít hvězdu starší než vesmír dost dobře nejde.
Chyba v počtech, nebo neznámý faktor?
Jedním z možných vysvětlení podle astrofyzika může být, že neznáme správný věk vesmíru, ke kterému vědci došli pečlivým měřením. Odchylka u stáří vesmíru může být zhruba 100 milionů let, takže i kdyby se bralo v potaz toto číslo, případně by počty neseděly.
Podle Forbesu je tady proto i další možnost – stáří hvězd astronomové počítají špatně. Vědci do detailu pozorují doslova stovky milionů hvězd skrze různé fáze jejich životního cyklu. „Astronomie je stručně řečeno velmi robustní vědou, zvláště pak, pokud jde o hvězdy,“ podotýka Siegel.
Po Marsu jezdí už 5 let. Sonda Curiosity by rudou planetu mohla zkoumat až do roku 2026
Číst článek
Astronomové na vzdálenost 190 světelných let změřili svítivost, povrchovou teplotu i složení „metuzalémské“ hvězdy. Díky tomu byli schopni také vypozorovat, že se z ní stává podobr a mění se v rudého obra, a tyto informace jim umožnily spočítat přibližné stáří hvězdy.
Vzácná situace
Odchylka u stáří hvězd může být až 800 milionů let, to by ale nezměnilo nic na tom, že rozdíl mezi vznikem vesmíru a spočítaným stářím hvězdy nesedí.
Nezávisle na tom, kde je pravda, je pro astronomy tato situace podle Siegela velice důležitá a vzácná.
„Ať už se naučíme něco nového o hvězdách, jak vznikají a zanikají, nebo něco nového o tom, jak je vesmír starý, nebo že existuje další faktor, který stojí za tímto nedorozuměním, je to obrovská příležitost, jak vylepšit naše porozumění vesmíru,“ píše v článku.
Nic nového
Server iROZHLAS.cz požádal o názor docenta Zdeňka Mikuláška z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Podle něj především nejde o zase tak zásadní a novou informaci a uvádí, že autor článku pro Forbes ani jednou necituje původní zdroj z roku 2013 z časopisu The Astrophysical Journal (s názvem: HD 140283: A STAR IN THE SOLAR NEIGHBORHOOD THAT FORMED SHORTLY AFTER THE BIG BANG).
„Faktem je, že intervaly nejistoty v určení stáří vesmíru a stáří zmiňovaného podobra, viditelného i divadelním kukátkem v souhvězdí Vah, se vzájemně překrývají, takže tu není žádný zjevný důvod, proč naše představy o stáří vesmíru a vývoji hvězd nějak zásadně přehodnocovat," uvádí.
