Kvůli preferenčním hlasům pro Starosty přišli Piráti hned o 22 mandátů. A nejen oni. Podobně si díky masivnímu kroužkování ve svůj prospěch ukrojili větší počet poslaneckých křesel také lidovci. Čím to je? „U Pirátů je problém v tom, že nemají v regionech zakořeněné silné lídry,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci. Podle něj by to mezi koaliční partnery mohlo vnést nyní napjaté vztahy.

Rozhovor Praha 5:00 11. října 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Letos volebními výsledky zamíchaly výrazně preferenční hlasy. Znamená to, že se Češi naučili kroužky používat?
Řekl bych, že spíše byli donuceni je používat. Z dřívějších analýz a mojí účasti ve volebních komisích je zřejmé, že kroužkují hlavně středopravicoví voliči, a méně kroužkují naopak voliči levicových stran.

Například v komunálních volbách, kde je možné dávat jednotlivé hlasy napříč stranami, je to velký problém, jelikož se hlasy roztříští. Kdežto třeba voliči hnutí ANO odevzdávají celou kandidátní listinu, a to i ve velkých městech, takže pak získají výhodu.

Analýza: kroužkování kromě Starostů posílilo i lidovce, hlavně na úkor ODS. A pomohlo ženám

Číst článek

To jsou ale komunální volby. Ve sněmovních volbách fungují kroužky jako preferenční hlasy, tudíž pomáhají kandidátům posunout se na přední místa na soupisce.
Přesně tak. U levicových voličů lze obecně říct, že pokud je kandidát neznámý nebo ho nevidí v televizi, tak nekroužkují. Kdežto středopravicoví voliči daleko více kroužkují. Vysvětluji si to tím, že se zajímají více o politiku. Spoustu kandidátů mohou také znát osobně, mají je ve svém okolí. A ti, kteří kroužkují, jsou typicky voliči STAN a lidovců. A voličům TOP 09 ani nic jiného nezbývalo, protože strana byla součástí koalice.

Takže díky kroužkování ztratili nejenom Piráti, ale také ODS. Například v Olomouckém kraji získali mandát čtyři zástupci koalice Spolu, z toho tři jsou lidovci. TOP 09 byla úspěšná na kroužkování zase v Plzeňském kraji a obecně tam, kde má zástupce ve velkých městech. Tudíž tito voliči byli zvyklí kroužkovat už v minulosti a teď k tomu byli donuceni, jelikož se udělaly dva bloky koalic.

Co tím myslíte? Že si vybírali zástupce stran, které původně volili?
Velká část voličů takto kroužky určitě používala, hlavně tedy voliči hnutí STAN a lidovců. Myslím ale, že preferenčními hlasy zamíchali především nerozhodnutí voliči, kteří zvažovali několik stran, tak kroužky nakonec dávali skutečně těm osobnostem, které znali.

K fenoménu kroužků letos přispěl i nárůst volební účasti, ke kterému došlo v menších a středních městech. V nich se mobilizovala nižší střední třída jako učitelé nebo živnostníci, která v minulých volbách volit nešla, protože byla spokojená a nepovažovala to třeba za nutné. V letošních volbách se ale tento segment mobilizoval, byť Andrej Babiš říká, že mu volby prohrála velká města, že Praha volí proti němu. Tak podle těch dostupných dat to tak není. Prohrála mu to střední města, kde nedokázal voliče oslovit.

Neznámí Piráti

Řekl byste tedy, že se kroužkování stalo jakýmsi fenoménem letošních voleb? Že třeba preferenční hlasy i rozhodly o složení nové sněmovny?
Určitě. Minimálně rozhodly o mandátech pro jednotlivé koalice, pro ně to byl velký fenomén. Sešlo se tady několik faktorů: středopravicoví voliči, kteří kroužkovali už dříve, a mobilizace segmentu voličů ve středních městech, kteří volili kandidáty, které znají osobně. A když se to takto koncentruje ve chvíli, kdy koalice STAN s Piráty získala 15 procent, tak ten efekt byl daleko větší, než kdyby získala celkově hlasů více.

Na kroužkování doplatili hlavně Piráti, kteří budou mít v nově ustanovené sněmovně jen čtyři zástupce. Co se podle vás stalo?
U Pirátů je problém v tom, že nemají v regionech zakořeněné silné lídry. Například Vojtěch Pikal není na Olomoucku příliš známý (pirátský poslanec a místopředseda sněmovny, který v Olomouckém kraji kandidoval jako dvojka – pozn. red.). Není to přitom o tom, že by neměli populární kandidáty, staví se ale negativně ke kumulování funkcí. A na lokální úrovni je to chyba. Dobří lídři by měli kandidovat nejenom ve sněmovních volbách, ale také v krajských a komunálních. Což Piráti, kteří byli ve sněmovně, nedělali. Takže tam sice pracovali, ale v regionu nebyli vůbec známí a nikdo je tam nekroužkoval.

Takže podle vás doplatili nakonec na to, že nekumulují funkce? A tudíž nemají zkušenost z lokálních postů jako třeba Starostové a lidé je v regionu neznají?
Přesně tak. Nemyslím si, že by kumulace mandátů byla vyloženě špatná, pokud jde o funkce, které lze zvládat. Politik toho může tak daleko více prosadit a udělat toho více pro region. A to je důležité. Regiony se mají rozvíjet, a pokud za ně politik nekope, tak bude kopat na jeho úkor politik za jiný region. Takže Piráti si to neodpracovali v regionech a Praha s Brnem a dalšími velkými městy to nevytáhly. Byť ta strana vznikla odspodu, tak politiku dělala dost elitisticky jako třeba ODA nebo TOP 09. Nešla do regionů tak, jak by bylo potřeba.

Přispěla k nepříznivému volebnímu výsledku Pirátů také antikampaň hnutí ANO?
Určitě. Jen se bránili a museli vysvětlovat voličům, že nebudou stěhovat migranty do bytů. A to se netýkalo jen voličů hnutí SPD, kteří by Piráty stejně nikdy nevolili. Dopadlo to ale i na voliče, kteří se třeba tolik o politiku nezajímají. A tím, že jsou Piráti na lokální úrovni méně známí, tak někteří lidé mohli podlehnout dezinformacím. Takže se pak část voličů mohla rozhodnout přejít ke koalici Spolu. Matematicky to sedí. Kdežto voliči STAN z roku 2017 volili letos koalici PirSTAN. Mezi stranami obou koaličních bloků je obrovský překryv voličů.

Mají Piráti pravdu, když tedy říkají, že jim koalice se STAN uškodila? Dostali by se do sněmovny, kdyby kandidovali samostatně?
To je otázka. Podle dat to vypadá, že by skutečně mohli mít problém těch 5 procent nutných pro vstup do sněmovny překonat. A na to se už upozorňovalo v dřívějších průzkumech, že zatímco voliči STAN se drží, voličů Pirátů je už méně, než bylo voličů STAN. A vlastně se ukázalo, že to tak skutečně je.

Tipoval bych, že z toho volebního výsledku je 10 procent voličů STAN a pět procent voličů Pirátů. Problém je ale u Pirátů, ne Starostů, ti zůstali vesměs na svém. Nezafungovala ta synergie, jak se čekalo. Řekl bych, že Ivan Bartoš nezvládl televizní debaty a že odradil jejich vlažné voliče, kteří tak šli ke koalici Spolu. Myslím, že jim spíš uškodilo, že byli na prvních místech v průzkumech a už si to neodpracovali. A nedokázali kampaň uchopit tak, aby se jen nebránili a šli taky do útoku.

Byl vůbec chytrý tah ze strany Ivana Bartoše kandidovat v Ústeckém kraji, kde nakonec koalice získala jenom dva mandáty?
To byla chyba pro Piráty. Kdyby Ivan Bartoš kandidoval v Praze, tak by to mohlo být úplně o něčem jiném. Piráti totiž neměli ani dobrý výsledek v Praze. Ale těžko odhadovat. Mohlo to být i tím, že do své bašty poslali kandidovat někoho z B týmu. Kdežto Andrej Babiš měl jako baštu Ústecký kraj, zvolil si ji a udělal dobře. Přijde mi, že to Ivan Bartoš udělal trochu jako sebeobětování, protože tam bylo strukturálně jasné, že tam nemají šanci získat výraznější hlasy. Coby lídr asi nějaké nerozhodnuté voliče nabral, ale Ústecký kraj nepřerozděluje tolik mandátů jako právě třeba Praha.

Lidovci bodovali

Podobný efekt se projevil také u koalice Spolu, v rámci které zase na úkor občanských demokratů bodovali lidovci. Je to tím, že jsou jejich voliči disciplinovanější?
Ano, je to tím. Lidovci jsou ale také více přítomní v lokální politice. STAN to jen tak trochu kopíruje. U lidovců se to ale naprosto čekalo. Historicky se to stalo už několikrát.

Připomenu rok 2002, kdy lidovci kandidovali s Unií svobody a rovněž jejich zástupce přeskákali. Tehdy to vneslo do koalice napjaté vztahy. Nemůže se něco takového opakovat i v případě koalice Spolu nebo Pirátů se STAN?
U Pirátu se STAN je to jasné, tam to zcela určitě poškodí budoucí spolupráci. Ze strany Víta Rakušana i Ivana Bartoše to bude chtít hodně politického kapitálu na to, aby to udrželi. U koalice Spolu ten problém ale není tolik markantní. Ani se na to zatím tolik neupozorňovalo, že ODS nakonec zase tolik mandátů nezískala.

ODS je ale na rozdíl od Pirátů regionálně zakořeněná, takže měli i hodně kroužků. Ten efekt koalic na sněmovnu je nakonec takový, že tam budou letos poprvé v historii všechno vesměs známé osobnosti. V rámci koalic se tam nedostal nikdo, kdo by byl vyloženě nováček. Může být sice neznámý celorepublikově, ale bude známý v tom kraji. Takže sněmovna se hodně regionalizuje a mohlo by to její práci zkvalitnit. Ubylo nám hodně populistických poslanců a taky poslanců, kteří ani nevěděli, jak vůbec byli vůbec zvolení. Podle profesní a vzdělaností struktury poslanců zvolených za obě koalice to tak alespoň působí.

Historicky nejúspěšnějším skokanem se stal Dominik Feri, který se v roce 2017 dostal do sněmovny z posledního místa. Už tradičně skáče na přední příčky také Marek Benda z ODS nebo lékař Milan Brázdil, který na Olomoucku přeskočil dokonce i druhého muže hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Jak mohli na lidi zapůsobit? A vyplatí se tedy v rámce strany budovat vlastní image?
Marek Benda je v rámci ODS specifický typ politika, takže má i specifickou podporu a své voliče si vždycky najde. To mě ani nepřekvapuje. Je to stálice. U Milana Brázdila bych ale řekl, že jednoduše zafungovala kognitivní zkratka, že je prostě lékař. On sám pro region nic neudělal, v politice se nevyjadřuje, jezdí jen na různé akce a fotí se v záchranářské vestě. A z výzkumů víme, že pokud si na kandidátku napíšete, že jste lékař, tak to funguje. Třeba v některých státech je zakázáno psát na kandidátku, co děláte, aby to lidi neovlivňovalo. Takže profese hrají velkou roli.

Do sněmovny se díky preferenčním hlasům dostalo hned 36 kandidátů, jak zmapoval datový tým serveru iROZHLAS.cz, kteří byli na původně nevolitelných místech. A z toho tvoří více než třetinu ženy. Mohly zafungovat některé iniciativy, které vyzývaly ke kroužkování žen?
To si nemyslím, nepřeceňoval bych jejich vliv. Řekl bych, že šlo o známé kandidátky. Víme, že pokud jde o silnou osobnost, tak se díky kroužkům do sněmovny dostane. Byť ze statistik víme, že je u žen genderové znevýhodnění, ale pokud je kandidátka doktorka, ředitelka muzea a podobně, tak ty kroužky dostane.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít