Berou trans ženy kvóty biologickým ženám? Kovářová: Diskriminace není. Šebelová: Škatulky nestačí
Britský nejvyšší soud rozhodl, že tamní zákon o rovnosti pohlaví definuje ženu jako osobu, která se narodila jako biologická žena. Vyhověl tak odvolání skupiny aktivistek ze Skotska. „Diskriminace je umělé téma,“ zdůrazňuje senátorka Daniela Kovářová (nez.) „Zákon se může obrátit v ostrakizaci trans osob,“ upozorňuje poslankyně Michaela Šebelová (STAN).
Co říkáte rozsudku britského nejvyššího soudu? Je podle vás dobře, že upřednostnil biologické pohlaví před certifikovaným? De facto uznal, že pohlaví je neměnný biologický stav.
Daniela Kovářová (nez.): Nejprve si musíme vysvětlit, o co vlastně šlo. Šlo o spor o kvóty. Zákon z roku 2010 stanovil kvóty pro ženy ve firmách, institucích, ve (státních) orgánech. A to napadly feministky, které tvrdily, že jim trans ženy – to znamená muži přešití na ženy – ujídají tyto kvóty.
Jak právně definovat ženu? Debatují senátorka Daniela Kovářová (nez.) a poslankyně Michaela Šebelová (STAN)
Šlo o spor mezi feministkami a trans populací. Nejvyšší soud rozhodl z mého pohledu správně a ukázal na to, že kvóty jsou blbě.
Michaela Šebelová (STAN): Musíme to vnímat v tom kontextu, v jakém soudci rozhodovali. Váže se to k zákonu z roku 2010 a jednalo se o to, zda jsou trans ženy podle tohoto zákona započítávány do kvót.
Já osobně souhlasím, že pohlaví máme jenom dvě, to nerozporuje nikdo. Ale žijeme v daleko širším kontextu společenských vztahů, kdy nám dvě biologické škatulky nevyhovují.
Paní Šebelová, jste ráda, že soud takto rozhodl, nebo se obáváte, že teď dosavadní práva trans osob mohou být ohrožena větší diskriminací než doposud?
Šebelová: Vidím tam velké riziko. Určitě bych to nedefinovala, že jsem ráda.
Otevírá to celou řadu kontroverzí a myslím, že společensky a politicky to může být vykládáno úplně jinak a v jiném kontextu než v tom, v jakém rozhodl soud.
‚Odpadne jim přístup k toaletám a do šaten.‘ Žena se může jen biologicky narodit, rozhodl britský soud
Číst článek
Ve finále se to může obrátit proti trans lidem, protože budou daleko více ostrakizováni, stigmatizováni a může dojít k další kulturní válce a zneužívání trans lidí jako politického terče. To mě na rozsudku mrzí.
Soud potvrdil nějakou právní praxi. V některých souvislostech to má logiku, ale já v tom vidím to riziko v celém kontextu. Vytváří to z trans lidí terč a nesmyslnou kulturní válku, kterou mohou určité populistické politické síly zneužít.
Diskriminuje česká společnost?
Paní Kovářová, neobáváte se, že by toto rozhodnutí mohlo přispět k větší diskriminaci trans osob, které třeba už prošly přeměnou, žijí jako ženy, chtějí být vnímány jako ženy a mnohé už i v dokladech ženami jsou?
Kovářová: Já jsem na světě 60 let a za tu dobu vidím, že lidé jsou báječní, úžasní nebo hrozní, nebo nesnesitelní. Je úplně jedno, jestli jsou to muži, nebo ženy, jestli trpí nějakou poruchou jako v tomto případě, kdy jde o specifickou poruchu sexuality a sebeidentifikace.
Myslím, že se zneužívá pojmu menšina proto, aby aktivistické skupiny dosáhly na větší práva.
V návaznosti na výroční zprávu veřejného ochránce práv, kterou budeme projednávat na plénu Senátu a ke které jsem zpracovávala zpravodajskou zprávu, je tam krásně vidět, že diskriminace je umělé téma.
Ministerstvo chystá příručku pro práci s transgender žáky. ‚Škola má zajistit bezpečný prostor,‘ hlásí
Číst článek
Ze statistiky veřejného ochránce práv vyplývá, že si sice lidé veřejnému ochránci stěžují na diskriminaci – je podáno kolem 600 stížností ročně. Ale veřejný ochránce práv zjistí, že k diskriminaci skutečně došlo v jednotkách případů.
Naše společnost prostě nediskriminuje. To je umělé téma a je otázka, jestli je to v jiných zemích jinak. U nás se nebojím toho, že by trans lidé ani jiná skupina menšin byla diskriminována. Buď jste fajn a lidi vás berou, anebo jste pako a v tom případě vás lidi neberou.
Jestli někdo z těch lidí, kteří jsou zvláštní, je jiného pohlaví, má jinou barvu pleti, má nějakou nemoc, tak to s tím ale nesouvisí. Lidé jsou bráni podle svých projevů a ne podle vnějších znaků.
Šebelová: Nemohu souhlasit s tvrzením paní Kovářové, že diskriminace je umělé téma. Rozhodně se proti tomu vymezuji. Diskriminace není umělé téma.
Pouze muž a žena. Trump nařídil uznávání jen dvou nezměnitelných pohlaví
Číst článek
Dlouhodobě spolupracuji se spolkem Transparent. Toho tématu se samozřejmě týká i rovné manželství, které jsem ve Sněmovně hodně řešila, to je téma celé LGBTQ+ komunity i trans lidí.
Tři roky se pohybuji v této oblasti a snažím se v tom více vzdělávat a více se nořit do detailů. A přestože jsem celý život otevřený člověk, tak vidím i na sobě celou řadu předsudků, které přirozeně mám.
Co jsem si uvědomila díky debatám s těmito lidmi, je, že trans lidé ani homosexuálové nechtějí po společnosti žádnou výhodu. Nechtějí ničeho zneužívat, jsou takoví, jací jsou, a chtějí se cítit dobře a žít v klidu.
Já mám výhodu, že jsem se narodila jako žena, cítím se jako žena a líbí se mi muži. Mám to tak, jak to vyhovuje většinové společnosti. Ale je potřeba respektovat, že existují lidé, kteří to tak nemají, a myslím si, že to neumíme. Nevědomky se dopouštíme diskriminace.
Povede verdikt k lepší ochraně žen a dívek? A jaká je česká debata o právech transgender osob? Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.