Žena, která se nebála říct nepříjemné věci přímo do očí, vzpomíná na Jiřinu Šiklovou filosof Kroupa
V sobotu večer zemřela socioložka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová. Bylo jí 85 let. Před sametovou revolucí Šiklová mimo jiné pomáhala z Československa pašovat zakázanou literaturu, po roce 1989 pak vysokoškolským studentům přednášela o sociologii nebo o genderových tématech, vzpomíná filosof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa.
Jaké vlastnosti jste na Jiřině Šiklové nejvíce oceňoval?
Jiřina Šiklová byla jedním z nejupřímnějších lidí, které jsem znal. Člověku vždy řekla do očí, co si myslí. Vůbec se neostýchala říct nepříjemné věci, ale způsobem, který nebyl urážlivý a který nenarušoval lidské vztahy. Byla to aktivní osoba, ostýchám se říct i aktivistka, protože to je trochu dnes zdiskreditovaný výraz. Ale byla u všeho, co se dělo a byla ochotná se angažovat pro dobrou věc, vždy a za všech okolností.
Jak bychom si měli pamatovat zesnulou socioložku Jiřinu Šiklovou? Poslechněte si rozhovor s filosofem Danielem Kroupou
Před sametovou revolucí Jiřina Šiklová pomáhala například s pašováním literatury na Západ. Jaké další její aktivity v disentu se vám vybavují a jak na tu dobu vzpomínala ona?
Musím říct, že jsem se s ní osobně setkal až během sametové revoluce, kdy byla velmi aktivní. Potom jsme se setkávali při nejrůznějších příležitostech na seminářích, konferencích apod. Čili tu dobu před sametovou revolucí jsem o ní jen věděl. A patřil jsem k síti, kterou ona zásobovala zakázanou literaturou.
Po roce 1989 pak Jiřina Šiklová působila na vysokých školách. Čím podle vás nejvíc ovlivnila současnou společnost? Jak bychom si ji měli pamatovat?
V sociologii byla první, kdo uvedl téma šedé zóny, zabývala se společenským prostorem mezi komunistickým režimem a disentem. Záhy, také jaké jedna z prvních, se zabývala i tématy jako gender a feminismus.
