Na vesnici v Jizerkách máme pořád zimy jako v dětství, tvrdí odpůrce ochrany klimatu Čalfa
- Skupinou Čechů, kteří se nejvýrazněji staví proti ochraně klimatu, jsou takzvaní Popírající. V populaci jich je asi šest procent a v drtivé většině (82 procent) jde o muže.
- Ukazuje to velký výzkum postojů české veřejnosti ke změně klimatu, který zveřejňujeme ve spolupráci s Institutem 2050.
- Popírající vystupují proti ochraně klimatu i proti Zelené dohodě. Často jsou naladěni i proti prozápadnímu směřování Česka, vládě, Evropské unii i podpoře Ukrajiny.
- Přesně tak to má i Dušan Čalfa z Rádla u Jablonce nad Nisou.
Stojíme na zápraží jeho domu a pozorujeme společně okolní kouzelné panorama podzimních Jizerských hor. „Vyrůstal jsem tu. Na vesnici je vždycky příjemněji než ve velkých aglomeracích. Chodíme tu po okolí s dětmi, s pejsky. Máme přírodu rádi,“ říká muž středního věku.
Na vesnici v Jizerkách máme pořád zimy jako v dětství, tvrdí odpůrce ochrany klimatu Čalfa
Museli jsme se trochu přiobléknout, protože je zrovna docela chladný den. Celkově se podle Dušana Čalfy klima v Jizerských horách nemění. „Nijak výrazně určitě ne. Musím tedy přiznat, že za mého dětství byly určitě výraznější zimy ve městech. To možná viditelné je. Ale tady na vesnicích ty zimy jsou pořád takové, jako si pamatuju jako dítě.“
Nacházíme se v kraji lyžařů a Dušana Čalfu trochu mrzí, že on kvůli v dětství prodělané nemoci kyčlí nelyžuje. Kompenzuje si to aspoň spoluprací s organizátory Jizerské padesátky. Letos museli pořadatelé největší republikový závod v běžeckém lyžování kvůli nedostatku sněhu zrušit, do budoucna chtějí zajistit umělé zasněžování i dál od bedřichovského stadionu – a tyto problémy přičítají právě změně klimatu.
České klima 2024: Je plné paradoxů, lidé chtějí recepty na sucha a povodně a nechat si spalovací motor
Číst článek
„Já se domnívám, že to je politický konstrukt. Klima se v minulosti měnilo neustále,“ reaguje na to Dušan Čalfa. „Velmi úsměvný mi přijde koncept člověkem způsobené změny klimatu. Třeba z oceánů se uvolňuje, tuším, kolem osmdesáti gigatun oxidu uhličitého ročně a člověk produkuje přibližně sedm gigatun ročně,“ myslí si Severočech.
Připomínám, že podle vědců naopak oceány pomáhají lidstvem vyprodukované skleníkové plyny pohlcovat a že i tak jich je teď v atmosféře bezprecedentní množství v dějinách lidstva, což se začíná dost dramaticky projevovat. „Nemyslím si, že to tak je. Podle mě se vracíme do toho teplejšího období, které jsme tu měli asi před tisíci lety. Samozřejmě, oceány oxid uhličitý také pohlcují, ale v určitých cyklech i uvolňují,“ tvrdí Čalfa.
Kromě spolupráce na Jizerské padesátce Dušan Čalfa také pomáhá organizovat Rally Bohemia. Má proto rád auta. „Hlavně ta se spalovacími motory. O elektromotorech si myslím, že to je blbost, tudy cesta nevede. A jestli dojde k zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035, tak to bude devastující pro evropský průmysl,“ myslí si muž z Jablonecka, který několik let navštěvoval konzervatoř v Teplicích.
PROJEKT ČESKÉ KLIMA 2024
Reprezentativní výzkum veřejného mínění v otázkách změny klimatu, dekarbonizace a Zelené dohody vznikl v Institutu 2050.
Výsledky aktuálního šetření vychází z reprezentativního dotazování 2 299 respondentů a respondentek ze všech koutů České republiky. Sběr dat probíhal od května do srpna 2024 a servisně ho zajistila agentura STEM/MARK.
Evropskou unii celkově vnímá jako omezující uskupení. „Když jsme tam vstupovali, říkal jsem si: budiž, otevřou se hranice a bude to pro nás třeba ekonomicky výhodné. Čím déle v ní setrváváme, tak mám dojem, že je prohnilá, zkorumpovaná a není to pro nás nic dobrého. Vymýšlejí se tam byrokratické nesmysly, které zatěžují obyčejné lidi i ten aparát,“ říká.
Samostatně by to považoval za riskantní, ale pokud by vznikla například regionální aliance států Visegrádu, byl by pro vystoupení Česka z EU. Podle toho se rozhoduje i v českých volbách.
Dušan Čalfa pracuje pro nadnárodní společnost v Jablonci. Mluvíme spolu dopoledne. Má volno, protože jde až na odpolední směnu. Sehnat v tomto regionu slušně placenou práci, to podle něj není žádný med. „Stačí se podívat na stránky úřadu práce, co tam nabízejí. Šestnáct tisíc korun podle mě v dnešní době není na přežití.“
Přičinit se, aby se Čechům dařilo finančně lépe, se podle Čalfy má i vláda. „Ta současná dělá podle mě všechno pro to, aby zalezla Evropské unii do rekta. A taky Washingtonu, případně Londýnu. Ale určitě nedělá nic proto, aby se občanům Česka žilo lépe,“ myslí si Čalfa.
Jste Příznivec nebo Odmítající klimatických opatření? Vyzkoušejte si naši kalkulačku
Číst článek
„Třeba jak vzali důchodcům z té valorizace a sami si přidávají, chlapci. Všechno cpou na Ukrajinu. Neříkám nepomáhat. Určitě pomáhat, ale všeho s mírou. Naše vláda by se měla především starat o občany České republiky.“
Zajímám se, jestli pomoc Ukrajině není zároveň bezpečnostní pomocí českým občanům udržet ruskou agresi mimo dosah českých hranic. Dušana Čalfu takové pomyšlení pobavilo: „Co by tady ten Rus hledal?“ směje se.
„On už tady právě hledal, v minulosti ne tak daleké,“ namítám.
„Ale to jsme tady ještě něco měli. Za první republiky jsme byli tuším na pátém místě v průmyslové vyspělosti. To tady pak v poválečných letech ještě mohli něco hledat. Ale dneska? Vždyť je to tady rozprodané…“ usmívá se trpce Dušan Čalfa.
V malebné krajině Jizerských hor ale i tak prý dokáže myslet pozitivně. „Každému bych doporučil, aby se denně šel projít aspoň na hodinku do lesa, a bude mu určitě líp.“
