Jak na tom tedy, pokud je o vzdělávání v Krnově, jste? Jak velká část dětí na Krnovsku dokončí základní školu? Jak velké části se daří dostat na střední školy?
Tak na Krnovsku je to tak, že nám nedokončí školní docházku zhruba čtyři procenta dětí. Je to velmi lehký podprůměr celé republiky. Proč je ale Krnovsko zmiňováno často jako příklad dobré praxe? Ten důvod je ten, že zmiňovaná společnost PAQ Research zjistila, že mezi výsledky dětí ve školách a mezi tím, v jakých podmínkách děti žijí, je jasná korelace.

My víme, že na Krnovsku máme pořád ještě velké množství rodin, kde děti žijí v sociálně znevýhodněných podmínkách, a přesto jejich školní výsledky jsou výrazně lepší než v jiných regionech, které jsou nám příbuzné.

Čím to je? Co děláte jinak než v jiných regionech?
Je to dáno určitě komplexním přístupem. Pokusím se to říct velmi stručně. První věc je ta, že v Krnově jsme se rozhodli už před více než 12 lety rozdělit školské obvody rovnoměrně, tak abychom děti nesegregovali do jedné školy. Aby děti z toho znevýhodněného prostředí se do škol rozprostřely.

Druhá věc je ta, že se ve školách snažíme intenzivně působit. Máme školní psychology, máme asistenci pedagoga. A jedna věc, kterou bych rád zmínil, tak je opravdu propracovaná síť sociálních služeb. To je nesmírně důležité, protože děti z problémového prostředí dochází do doučovacích klubů, chodí do nízkoprahových zařízení a nepracujeme jen s těmi dětmi, ale pracujeme i s rodiči. Máme dluhovou poradnu, máme terénní programy. A to všechno je takový mix, který vede k tomu, že těm dětem se potom zkrátka daří lépe.

Sociolog Daniel Prokop ve středu v našem vysílání vyzdvihl i to, že v Krnově pracujete s bydlením, aby rodiny nestřídaly bydlení, aby nebyly destabilizované, aby všichni znevýhodnění nebydleli u sebe v jednom baráku a podobně. Jak se toto dá zařídit?
Je to velmi těžké. Máme velkou výhodu, že město vlastní zhruba 1500 bytů a s těmi byty můžeme pracovat. Ale já bych nechtěl říkat, že zrovna v oblasti bydlení je to jednoduchá záležitost a i my sami pořád řešíme, jak naši bytovou politiku vylepšovat. Teď chystáme novou koncepci, ale to, že máme velké množství bytů, je výhoda.

Zároveň nechci přechvalovat Krnovsko jako úplný ideál dobré praxe v oblasti bydlení, protože do Krnovska patří i Osoblažsko, které je na tom, co se týče toho znevýhodněného prostředí, velmi špatně, tak tam třeba ta segregace stále je. V Osoblaze je prostě lokalita sociálně vyloučená. Takže je to zase komplexní přístup. Dlouhé roky spolupracujeme s Agenturou pro sociální začleňování a snažíme se tak, aby bydlení pro rodiny, které na tom nejsou dobře, bylo dostupné, aby nemusely příliš migrovat.

Problémem v řadě oblastí Česka je nedostatek kvalifikovaných učitelů, ale třeba i školních psychologů, o kterých jste před chvílí mluvil. Jak se vám daří je lákat do Krnova?
Chtěl bych říct, že v Krnově se nám to daří. Už dávno předtím, než se stát rozhodl nějakým způsobem toto téma řešit a financovat, jsme se rozhodli, že v Krnově školní psychology zaplatíme. Nebylo to tak, že když jsme se rozhodli, tak okamžitě ve všech školách se školní psychologové objevili. Je to opravdu těžké školního psychologa získat.

Ale taky musím říct, že na Krnovsku jsme pořád jako Krnov, který je relativně velké město, unikát, a hlavně ve vesnicích a v menších obcích je to obrovský problém a ty školní psychology se zkrátka do těch menších škol nedaří získat.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít