Na Novém Zélandu chtějí bojovat proti úřední komunikaci plné květnatých výrazů. Připravují zákon
Zákonodárci na Novém Zélandu dospěli k názoru, že úřady by měly komunikovat s obyvateli jasně a stručně. Rozhodli se to podložit zákonem. Příliš květnatá mluva plná všemožných obratů úřednického žargonu podle nich do oficiálních dokumentů nepatří. Ne všichni to ale vítají s nadšením.
Nová legislativa stanoví, že vládní a obecně úřední komunikace s veřejností má být stručná, jasná, dobře organizovaná a hlavně vhodná pro cílovou skupinu, kterou má být co nejširší vrstva Novozélanďanů.
Aktivisté, kteří za změny bojovali, tvrdí, že srozumitelný jazyk je záležitostí sociální spravedlnosti a demokracie.
Vlády Austrálie a Nového Zélandu přijaly krále Karla III. jako novou hlavu státu
Číst článek
Server The Guardian uvádí, že špatně sestavené věty nejsou jen estetickým problémem. Úřední komunikace rozhoduje o nejintimnějších a nejdůležitějších částech života lidí, jako jsou imigrační status, rozvodové papíry, sociální dávky nebo třeba možnost postavit si dům.
Když o takových záležitostech úřady komunikují způsobem, kterému lidé nerozumí, může to způsobit, že pak lidé nevyužijí služeb, které jsou jim dostupné, nebo ztratí důvěru ve vládu a nebudou schopni se plně začlenit do společnosti.
Na Novém Zélandu to nejvíce dopadá na lidi, kteří nemají angličtinu jako mateřský jazyk, nestudovali vysokou školu, na starší lidi nebo na zdravotně postižené občany. Nový návrh zákona o prostém jazyce má lidem tato základní práva zajistit.
Legislativa není poezie
Návrh předložila poslankyně Rachel Boyacková. Novozélanďané mají mít podle ní právo porozumět tomu, co po nich úřady požadují, jaká jsou jejich práva a na co mají nárok.
Květnatá mluva, která často působí cize a neuchopitelně, patří podle Boyackové do poezie a literatury a v úřední komunikaci nemá co dělat.
To při projednávání nového zákona ve sněmovně poznamenala i poslankyně Sarah Pallettová.
Uvedla navíc i příklad, jak by podle ní úřední komunikace vypadat neměla: „Bloudila jsem osamělá jako mrak, vznášejíc se nad hlubokými údolími a vysokými kopci, když tu najednou spatřila jsem zástup, hromadu zlatých narcisů.“
Generace, která si už nezapálí. Nový Zéland je na cestě k nekuřáctví, omezí i obsah nikotinu v cigaretách
Číst článek
Úřední dokument by podle ní měl sdělení formulovat takto: „Byla jsem smutná. Šla jsem se projít. Viděla jsem spoustu krásných narcisů a to mě rozveselilo.“
Oficiální dokumenty na Novém Zélandu se sice netýkají zlatavých narcisů, ale jsou plné komplikovaných obratů a výrazů, které je nutné si přečíst několikrát. Ani to ale často nezaručí, že obsah daného textu občan skutečně pochopí. Jednotlivá slova sice jsou srozumitelná, ale celé konstrukty nedávají smysl.
Cena za srozumitelnost
Že je na Novém Zélandu srozumitelná úřední komunikace velké téma, dokazuje to, že se v zemi každý rok vyhlašuje cena za srozumitelný jazyk. Soutěží se třeba v tom, jak člověk dokáže upravovat věty. Do soutěže se přihlásili mimo jiné pracovníci statistického nebo dopravního úřadu.
Obyvatelé Wellingtonu cítili tiché dunění jako při zemětřesení. Nad jejich hlavami zazářil meteor
Číst článek
Nová legislativa má i své kritiky. Podle nich jen přidá další byrokracii a náklady. Bude totiž třeba, aby někdo srozumitelnost úředního jazyka monitoroval a kontroloval.
Kritici, kteří jsou převážně z řad novozélandské opozice, navíc pochybují, že zákon komunikaci s veřejností vylepší. Poslanec Chris Bishop jej nazval nejhloupějším zákonem, jaký v tomto volebním období prošel parlamentem.
Labourističtí zákonodárci však tvrdí, že se norma nakonec vyplatí. Podle nich zajistí spolehlivější placení daní i vyšší důvěru ve vládu. Call centra a další zaměstnanci navíc stráví méně času vysvětlováním informací zmateným občanům.
O novém zákoně ještě není konečně rozhodnuto. Jeho návrh sice prošel minulý měsíc druhým čtením v parlamentu, o tom, jestli začne skutečně platit, ale rozhodne ještě jedno hlasování.