Některé oblasti zkoušejí pro nejmenší a nejodlehlejší obce vymyslet alternativu. Někde mají obecní taxi, jinde sdílené obecní automobily, které si občané mohou výhodně půjčovat.
„Skoro pořád“ má problém dopravit se za základními potřebami každý dvacátý Čech, tedy pět procent populace. Dalších šest procent uvádí, že tyto potíže zažívá často a patnáct procent občas.
„Náhradní autobusová doprava, zastávky na znamení, přestupy z vlaku na vlak nebo na autobus – to jsou jediná dobrodružství, které lze v 21. století zažít,“ říká Jan Civín, autor Severotoulek
„Lidi postupně pochopili, že nejde o omezování, ale o příležitost na lepší život. Město je věčně ucpané, takže ta svoboda jezdit autem není tak docela svoboda,“ popisuje architektka.
Výdaje Středočeského kraje na dopravu dosáhnou v příštím roce 5,2 miliardy korun. Tržby podle radního pro dopravu Petra Boreckého (STAN) pokrývají stále menší část nákladů.
Praha má podle vydavatele turistických průvodců TimeOut druhou nejlepší městskou hromadnou dopravu na světě. Ostatní česká města se také umisťují velmi vysoko. Proč tedy roste počet automobilů v ČR?
Na nahrávce zazněla například gruzínská hymna a po ní slova prvního demokraticky zvoleného prezidenta Zviada Gamsachurdii „Ať žije nezávislost Gruzie!“.
Přestože průzkum ukazuje, že by posílení nočního osvětlení u veřejnosti sklidilo úspěch, australské úřady s instalací světel na veřejných prostranstvích váhají.
Stanice metra Depo Zličín se stavět nebude, Dopravní podnik města Prahy (DPP) projekt zastavil. Náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti) jako jeden z důvodů uvedl, že by stanicí nejezdilo dost lidí.
Čtyři dny před koncem olympijských her to vypadá, že pařížský dopravní podnik nápor cestujících zvládá. Jaká opatření přijal? A jak cesty pařížským metrem hodnotí turisté i tamní obyvatelé?
Do stávky se zapojí sto tisíc lidí z veřejného i soukromého sektoru. Navrhovaná reforma, proti které protestují, obsahuje například neproplácení prvního dne nemocenské.
Doprava se podílí na emisích skleníkových plynů Česka 16 procenty, osobní automobilová sama o sobě víc než 9 procenty. Na té jsou závislí hlavně lidé na venkově s horší dostupností hromadné dopravy.
Když městská doprava v Helsinkách v lednu zdražila, dotklo se to zejména těch nejchudších. Ti ale teď přišli se způsobem, jak na jízdenkách ušetřit legálním, ale eticky sporným způsobem.
Při plánování výletů na bavorskou stranu Šumavy teď jedna starost odpadne. Tedy v případě, že cestující plánuje využívat veřejnou dopravou. Nově totiž může jet už z domova na jedenu jízdenku.
„Jestli se chcete vypořádat s krizí dostupnosti bydlení, musíte podporovat soukromé investory, debatovat s církvemi a musíte také stavět jako město,“ říká náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Úřady začaly přísná pravidla uvolňovat poté, co minulý víkend v zemi propukly nevídané protesty namířené právě proti tvrdým protiepidemickým opatřením.
Jinde přemýšlejí, jak cenu železnice a veřejné dopravy zlevnit. Také v Česku vzbudil pozornost experiment německé vlády, která dvěma a půl miliardami eur dotovala takzvaný devítieurový lístek.
Prodloužení devítieurové jízdenky vláda odmítla, ve hře je ale nový model předplatného. Jeho podoba zatím není jasná. Některé regiony proto připravují vlastní návrhy levného cestování.
Rouškám ve skladech Správy státních hmotných rezerv do konce roku vyprší doba použitelnosti, informují Hospodářské noviny a podle Práva čeká města nejspíš nákup nízkoemisních aut veřejné dopravy.
Podle Michala Lehečky nelze říct, že by mladí lidé byli proti autům nebo by je nepoužívali – spíše možná chtějí větší různorodost dopravního spojení, které bude i šetrnější k životnímu prostředí.
Německá vláda se rozhodla na léto drasticky snížit cenu veřejné dopravy. Za pouhých devět euro, v přepočtu přibližně 220 korun, si bude moct každý koupit měsíční lístek platící po celém Německu.
Řidiči a odboráři kritizují nastavení semaforů. Po dvou letech nespokojenosti začali sepisovat petici. Žádají, aby magistrát nechal přeprogramovat signalizaci na křižovatkách.