Třetina žáků ztrátu ze zavřených škol nedožene, ovlivní i jejich budoucí výdělky, varuje Münich
Žáci prvních a druhých ročníků se do škol vrátí 18. listopadu, oznámil ve středu ministr zdravotnictví Robert Plaga (ANO). „Nejdříve se musí snížit počty nově nakažených, abychom měli kapacitu testovat a trasovat často bezpříznakové děti,“ upozorňuje v Interview Plus Daniel Münich, vedoucí projektu IDEA antiCOVID-19 z výzkumného pracoviště CERGE-EI.
Vláda podle něj dlouhodobě špatně pracuje s daty a rozhoduje se spíše na základě pocitů a po celý podzim byla spíše ve vleku událostí. „To, co měla udělat, udělala vždy o dva až tři týdny později. Proto nákazu nezvládla a stali jsme se neslavnými premianty celého vyspělého světa,“ podotýká pro Český rozhlas Plus Münich.
„Světovému prvenství v počtu mrtvých a nakažených na 100 tisíc nakažených se bylo možné vyhnout, a to výrazně. To už této vládě nikdo neodpáře,“ kritizuje Münich.
Ekonom a odborník na práci s daty je zároveň velmi skeptický k nejnovějším relativně příznivým číslům, které až příliš korelují s poklesem provedených testů. „Potřebujeme testovat výrazně více a vidím to jako velký problém. Obávám se, že tu máme velký náboj té nákazy, který nevidíme,“ varuje.
Otevření škol
Znovuotevření některých tříd považuje Münich za reálné až od 1. prosince, řekl to ale ještě před tím, než vláda oznámila návrat prvních a druhých tříd od poloviny listopadu.
Münich upozornil v Interview Plus také na to, že se začátkem školních roku se nákaza začala rychleji šířit na všech úrovních škol, od základních po vysoké. Ideální pro odhalení bezpříznakových žáků a studentů jsou antigenní testy, které jsou méně přesné, ale levné a rychlé.
Navrhuje proto provést testování náhodného vzorku dětí a mladých lidí nebo škol, aby se zjistilo, jaké je riziko. „Uzavření škol má tak obrovské náklady z pohledu ušlého vzdělávání, že by měly jít stranou všechny úvahy o tom, že testy nebo trasovací kapacity jsou drahé,“ zdůrazňuje.
„Existuje nezanedbatelná skupina žáků, hovoříme asi o třetině, která nedosahuje žádného pokroku. Naberou takovou ztrátu ve vzdělání, že se už nechytí, až škola začne opět fungovat. Je to ztráta především pro ně a jejich budoucí výdělky,“ uvádí s tím, že k tomu je třeba připočíst i další zdravotní a sociální náklady nebo zvýšení kriminality.
Co brzdí českou ekonomiku a v čem jí může pomoci „šťouchnutí“ covidem? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
