Japonská umělkyně Yoko Ono hladověla a nastal i moment, kdy by Johna Lennona nejraději uškrtila
Už zbývají jen dva týdny do konce výstavy Yoko Ono: Music of the Mind v galerii Tate Modern. Umělkyni je 91 let a výstava mapuje její tvůrčí dráhu, i když se zaměřuje především na její tvorbu ze sedmdesátých let. Hledala jsem i spojení s gastronomií a zdálo se mi, že se její umělecké prsty do této oblasti nedostaly, ale mýlila jsem se. I když Yoko zjevně nedávala na gastronomii velký důraz, nakonec jsem na výstavě našla, co jsem hledala.
Hlad a Yoko Ono
Yoko Ono prožila druhou světovou válku jako dítě v Japonsku, což výrazně ovlivnilo její život a pohled na svět. Tyto zkušenosti se v jejím díle a myšlení objevují po celou dobu tvorby.
DAGMAR HEŘTOVÁ
Foodblogerka a gastronomická žurnalistka, která pravidelně přispívá do tištěných a internetových periodik především informacemi o surovinách, jejich zpracování až po recepty. Na webu Tastejourney píše o jídle, nových trendech a dělí se o gastronomické postřehy z cest. Vybrané gastroglosy vyšly v knižní podobě pod názvem Vidličkou po mapě
Během války a poválečného období zažila nedostatek jídla, což pravděpodobně ovlivnilo její vztah k jídlu a vděčnost za něj. V pozdějších rozhovorech občas zmiňovala, jaké to bylo trpět hladem a jak to ovlivnilo její životní postoj. Nicméně jasně uvedla, že její rodina nikdy nežebrala o jídlo.
Doslova řekla: „Já a moje rodina jsme nikdy nežebrali o jídlo. Nebyla jsem ani v pubertě, ale kvůli jídlu jsem musela uzavírat dohody, jako třeba vyměnit krásné hedvábné kimono za rýži. Měli jsme štěstí, že jsme taková krásná hedvábná kimona vlastnili. Ale pravděpodobně bychom spíš zemřeli hlady, než abychom žebrali.“
Nemilé vzpomínky oživila i příhodou ze školy: „Pamatuji si, že jsem mívala hlad, a vím, jak je těžké mít hlad. Jednoho dne jsem si nepřinesla svačinu. Ostatní děti se mě zeptaly, jestli nechci jíst. Jen jsem řekla, že nemám hlad. Co mi zbývalo?“
Abychom pochopili tehdejší události, musíme vědět, že její rodiče, jinak bohatí a zabezpečení lidé, prožívali válku tak, že matka zůstala v Tokiu, otec byl zavřený v táboře v Saigonu a Yoko se se svou mladší sestrou a bratrem odstěhovala z Tokia, aby se ochránili před nálety.
Japonsku dochází rýže. Její zásoby klesly na nejnižší úroveň za celé století
Číst článek
Její hořké zkušenosti z války ji později inspirovaly k podpoře kampaně WhyHunger Imagine There's No Hunger zaměřené na boj proti dětskému hladu po celém světě. Je možné, že dětství ovlivnilo její vztah k jídlu. Tvrdí, že toho moc nesní a že netouží po velkém tučném steaku.
K obědu jí postačí miska rýže a kimchi. Kimchi má Yoko opravdu ráda. Jí převážně zeleninu, ale také ryby. Během pobytu v Anglii si oblíbila Fish and Chips, což chápu, protože i já toto jídlo miluji.
Přesto však Yoko Ono říká: „Ve skutečnosti se cítím nejlépe, když jím dobrou čerstvou zeleninu. Když se vrátím domů z dlouhé cesty do zahraničí, piju pomerančový džus s nastrouhaným zázvorem a česnekem. To mě vždy oživí.“
Yoko, John Lennon a čokoláda
John Lennon hrál v životě Yoko Ono významnou roli. Pochopitelně se nevyhnuli ani společnému stravování a Yoko má na tu dobu hezké vzpomínky.
Hudebník byl znám svou láskou k makrobiotické stravě, která byla populární v 60. a 70. letech. Tato strava, založená na principu rovnováhy mezi potravinami jin a jang, se zaměřovala na jednoduchá, celozrnná jídla, což pravděpodobně rezonovalo i s japonskou kulturní tradicí Yoko Ono.
Najednou tu byl Johnův hlas, říká McCartney. Díky technologii zpívá Lennon v poslední písni The Beatles
Číst článek
V rozhovorech několikrát zdůraznila důležitost jídla a stolování jako způsobu, jak posílit lidské vztahy. Společné jídlo s někým, koho milujete, bylo pro ni symbolem intimity a propojení. Tento přístup se promítal i do jejího vztahu s Lennonem, se kterým často společně jedli a trávili čas u stolu. Podle některých svědectví trávili hodně času v kuchyni a připravovali si společně jídlo. Byl to pro oba důležitý rituál.
Na život s legendárním členem Beatles vzpomíná i takto: „John miloval čokoládu. Já ne. Ale po jeho smrti jsem si na čokoládu zašla a moc mi chutnala. Snažím se však ji moc nejíst.“
Japonská umělkyně Yoko Ono je také autorkou známého konceptuálního díla „Apple“ z roku 1966. Toto dílo, které je klasifikováno jako dočasné umění, nechybělo ani na brzy končící výstavě v Tate Modern v Londýně.
Dílo se skládá z jablka na vrcholu plexi stojanu. Na přední straně stojanu je připevněna mosazná plaketa se slovem APPLE. Doprovodný štítek zdůrazňuje srovnání mezi fyzickou stálostí mosazné plakety a plynutím času poznamenaného rozpadem jablka a jeho periodickým obnovováním.
Něco na tom je, ale podobné „dílo“ se mi stává v kuchyni často, třeba u jablek nebo banánů. Ideální pro toto umění je současné horké léto, ovšem mých konceptuálních děl si nikdo nevšimne. Taky nejsem Yoko Ono a nebyla jsem první, koho plynutí času v takové souvislosti napadlo.
Jak vidno, umění i gastronomie jsou bez hranic.
John Lennon však dílo na zahájení první výstavy pochopil úplně jinak a Yoko vše popsala dost naštvaně: „On nic neřekl. Prostě ho popadl a zakousl se do něj. Bylo to čerstvé jablko na instalaci ‚Apple‘… A on ho jen popadl, kousl a podíval se na mě. Byla jsem tak naštvaná, že jsem nevěděla, co říct. Všechno se to projevilo na mé tváři, která říkala: Jak se tato osoba opovažuje plést se do mé práce? On to pochopil a řekl: ‚Omlouvám se,‘ a nakousnuté jablko znovu položil na stojan.“
Yoko Ono často zahrnuje jídlo a gastronomické prvky do svých uměleckých instalací a performancí. Tyto prvky jsou často metaforické a používají se k vyjádření širších témat, jako je mír, láska nebo lidské propojení.
Oběd v japonské restauraci
Po skončení výstavy jsem odcházela nadšená a spokojená, že jsem měla možnost nahlédnout do nitra umělkyně, kterou jsem dříve znala hlavně jako „tu, co rozložila kapelu Beatles“. Vím, že to tak nebylo, a teď už také vím, že Yoko Ono byla skvělá a předběhla svou dobu.
Je jasné, že mi z toho všeho i vyhládlo, a tak jsem se vypravila do japonské restaurace, která je od vedlejšího vchodu Tate Modern jen pár kroků. Dala jsem si ramen, prý ho měla velmi ráda i Yoko. I já ho mám ráda, tedy obě – Yoko i polévku – a vzpomněla jsem si na vyhlášenou restauraci Totto Ramen v New Yorku, kam se na ramen musí zajít a já toto pravidlo dodržuji.
Připravme si polévku ramen
Přiznám se, že jsem sáhla do svého archivu a nabízím vám recept na polévku ramen, kterou občas doma připravuji.
PIKANTNÍ JAPONSKÁ POLÉVKA RAMEN S PASTOU MISO A VEPŘOVÝM MASEM
Ingredience pro čtyři porce:
Na polévku:
- 1/2 litru velmi kvalitního kuřecího vývaru
- 100 g pasty miso
- 2 hlavičky pak choi (nejlépe baby pak choi)
- 150 g čerstvých bambusových výhonků
- 4 lžíce sezamového oleje
- 4 porce nudlí ramen
- 3 lžíce sójové omáčky Kikkoman
- 4 vejce velikosti M
Na vepřové mleté maso:
- 500 g mletého vepřového masa
- 1 středně velký pórek
- 40 g pasty miso, nejlépe červené
- 6 cherry rajčátek
- 1/2 cibule
- 4 stroužky česneku
- 1 čerstvá chilli paprička, středně pálivá
- 2 lžičky sušených chilli papriček
- 2 cm čerstvého zázvoru
- 1/2 lžičky čerstvě namletého černého pepře
- 1/2 polévkové lžíce opražených sezamových zrníček
- 1/2 lžičky sečuánského pepře (lze vynechat)
- 2 lžíce oleje na smažení
- 50 g másla
Postup:
Nejdříve si připravte kuřecí vývar, pokud ho nekoupíte již hotový, který stačí jen zahřát.
Dále si připravte mleté maso. Začněte tím, že v mixéru rozmixujete suroviny a koření do hrubší pasty. Nakrájejte pórek, oddělte bílou část (asi 12 cm) a dejte stranou – použijete ji později na servírování. Zbylou část pórku nakrájejte na menší kousky a dejte do mixéru s miso pastou, rajčaty, česnekem, chilli papričkou, sušenými chilli papričkami, zázvorem, sezamovými zrníčky, pepřem a sečuánským pepřem. Vše rozmixujte na pastu, kterou poté smíchejte s mletým vepřovým masem.
Rozpalte pánev wok, přidejte olej a směs vepřového masa s pastou. Za stálého míchání smažte, dokud maso nezhnědne a nebude řádně propečené, což trvá asi 10 minut. Poté sundejte z ohně, vmíchejte máslo a nechte chvíli stát.
Do většího hrnce nalijte kuřecí vývar a zahřejte ho téměř k varu. Vmíchejte pastu miso a míchejte, dokud se nerozpustí. Mezitím si připravte nudle ramen podle návodu a slijte je do sítka. Uvařte vejce na hniličku (asi 6 minut), zchlaďte je, oloupejte a rozkrojte na půl.
Do vařící vody ponořte pak choi na 1 minutu, poté ho vyjměte a zchlaďte ve studené vodě s ledem. Vodu v hrnci zachovejte a bambusové výhonky vložte na 20 sekund do vroucí vody, pokud je nechcete podávat čerstvé. Bílou část pórku nakrájejte šikmo na tenké nudličky.
Vývar ochuťte sójovou omáčkou a sezamovým olejem. Do misky dejte nudle, zalijte vývarem, přidejte vepřové maso, vejce, pak choi, bambusové výhonky a pórek.