Vakcína zajistí, že nebude závažný průběh, říká epidemiolog Chlíbek. V reálné praxi i přes 80 procent
Britská vládní agentura Public Health England zveřejnila nová data o reálných účincích očkovacích látek proti nemoci covid-19 od firem Pfizer/BioNTech a AstraZeneca. Těmi se očkuje i v Česku. Podle zjištění odborníků obě vakcíny snižují u lidí ve věku nad 70 let riziko vážného průběhu nemoci a hospitalizace o více než 80 procent. „Jsou to data, kterým se dá určitě věřit,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.
Někteří čeští politici veřejně volají po nákupu ruské vakcíny Sputnik V. Potřebuje Česká republika tuto vakcínu?
Samozřejmě se nám hodí každá vakcína. Za mě ale vakcína, které si prošla řádným schválením, tak jako doposud všechny jiné. Určitě každá vakcína navíc může rozšířit možnosti a urychlit to očkování, ale myslím si, že pokud neprojde schvalováním jako ostatní vakcíny, tak by se takto postupovat nemělo.
Poslechněte si celý rozhovor s předsedou České vakcinologické společnosti Romanem Chlíbkem
K té studii britské vládní zdravotní agentury. Jak důvěryhodná jsou data o účinnosti vakcín, která byla zveřejněná?
Jsou to určitě data, na která se můžeme spolehnout, protože jsou to data z reálné praxe. U většiny očkovacích látek se provádí před registrací klinické hodnocení účinnosti. Ale to je za předem definovaných standardních laboratorních podmínek. Pak je strašně důležité, jakmile se vakcína začne používat v praxi, tak sledovat, kdy se používá na daleko větší skupině lidí rozdíleného spektra věku, diagnóz a stavů a tam ta data potom ukážou reálnější situaci.
Jak velká byla ta skupina lidí?
Jednalo se o stovky tisíc, to číslo vám teď z hlavy přesně neřeknu. Jsou to ale až miliony lidí, protože to sbírali za celou dobu, co tam to očkování probíhá. Jsou to data, kterým se dá určitě věřit.
Studie uvádí o kolik vakcína sníží riziko vážného průběhu nemoci – to je těch až 80 procent. Jaká je ale její účinnost, že před tou nemocí ochrání úplně. I to ta studie říká?
Studie byla zaměřená zejména na míru hospitalizací a snížení rizika hospitalizací a tím logicky i úmrtí. Ona ta čísla jsou právě o něco nižší než z klinických hodnocení, protože tam většina vakcín vykazovala třeba 99 až 100procentní účinnost. To znamená, že během studií nikdo nezemřel na covid v nemocnici mezi očkovanými. Pak v té reálné praxi se ukáže, že ta čísla jsou o něco nižší, ale pořád jsou dostatečně vysoká, protože jsou na několikanásobně vyšších počtech lidí.
‚Dřív to byli převážně osmdesátníci.‘ V nemocnicích přibývá mladších covidových pacientů
Číst článek
Rozptýlila tato studie pochybnosti o vakcíně od AstraZenecy, o její vhodnosti pro starší lidi?
Myslím, že určitě. Ještě více to rozptýlí, jakmile přijdou data studie účinnosti u seniorů, která běží v tuto chvíli ve Velké Británii a v Americe, a ta data se tady jistě velice rychle objeví. Věřím, že potvrdí účinnost i u těch seniorů, protože účinnost při prodloužení druhé dávky na tři měsíce se ukazuje 81procentní, což je poměrně vysoká. A v klinických studiích byla právě ta 100procentní účinnost na hospitalizace a úmrtí a v reálné praxi dejme tomu přes 80 procent. Takže i u těch seniorů vakcína zajistí, že ten člověk nebude mít závažný průběh, neskončí v nemocnici a nezemře na to onemocnění. A to si myslím je to zásadní, co každý senior potřebuje.
Nevyvodí Česko i z téhle studie nějaké změny ve své vlastní strategii očkování? Třeba o tom, za jak dlouho po první aplikaci AstraZenecy přijde ta druhá dávka?
To už se vyvodilo, protože už prakticky počátkem února Česká vakcinologická společnost vydala doporučení, které předalo ministerstvu zdravotnictví, aplikovat druhou dávku s tříměsíčním odstupem. V té metodice očkování je doporučeno, že by se měla podávat druhá dávka od 84 do 91 dne od první dávky, což odpovídá přibližně těm třem měsícům, které doporučuje Česká vakcinologická společnost. Takže tímto schématem to bylo doporučeno a počítá se s ním.
