Plíce kuřáků jsou oslabené a náchylné k infekci koronaviru, varují lékaři
Oslabené plíce jsou mnohem náchylnější k nákaze koronavirem. K čemu v nich v případě napadení dochází? Pacienti s plicními nemocemi patří v současnosti k nejohroženějším. Ohrožení jsou ale i kuřáci. Plíce tvoří miliony tenkostěnných váčků, plicní sklípky. Díky jejich výstelce neboli plicnímu epitelu, dochází k výměně dýchacích plynů. Koronavirus napadá právě buňky respiračního epitelu, které pak odumírají.
„Dochází k destrukci potahu dýchacích cest a plicních sklípků,“ říká Martina Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
„Plíce přestávají fungovat jako výměník plynů mezi zevním prostředím a krví, tělo se při velmi rozsáhlém postižení přestává okysličovat. Pokud je viru méně, pacient může mít kašel, vykašlávat a mírně se zadýchávat. V případě většího postižení se ale dusí a funkci plic je třeba podpořit.“
„V optimálním neporušeném stavu jsou dýchací cesty souvislá vrstva, kde jedna buňka sousedí s druhou,“ vysvětluje Vašáková. „Na povrchu buněk jsou pak jemné řasinky, které posouvají hlen směrem nahoru. U kuřáka dochází k tomu, že řasinky slábnou, nebo mizí úplně. Takže takový ‚eskalátor hlenu‘ přestává fungovat. Navíc jsou buňky poškozeny a vzniká tam chronický zánět. Ke změnám dochází i na úrovni plicních sklípků.“
Kouření tím přímo připravuje podmínky pro infekci virům i bakteriím. Kuřáci mají poškozený slizniční aparát a jsou obecně více nemocní v obdobích, kdy počet respiračních infekcí roste. Jsou náchylnější ke všem infekcím jak horních, tak dolních cest dýchacích. Patří mezi ně tuberkulóza, závažné virové infekce, chřipka.
Tabákový kouř navíc nedezinfikuje dýchací cesty, i když se tento mýtus někdy objevuje.
Poškozené dýchací cesty
Poškození sklípků, dýchacích cest nebo záněty se dají léčit. To platí i o těžkých případech, které jsou přechodně ventilovány, nebo jsou na mimotělním oběhu.
„I když se kuřáci cítí zdrávi, mají poruchy imunity dýchacích cest a sliznice je náchylnější k propuštění virů a bakterií, které způsobí infekční zánět.“
Martina Vašáková
„U některých pacientů může dojít k tomu, že místo zahojení a obnovení funkce plicních sklípků dojde k fibróze, nevratnému zajizvení,“ popisuje Vašáková. „Je těžké předpovědět, který pacient skončí fibrózou a který se uzdraví. Rizikovější jsou pacienti, kteří mají více chorob najednou, jsou starší nebo mají nějakou plicní nemoc.“
Mechanismus poškození plic při napadení novým virem poodhalily i pitvy pacientů, kteří nemoci podlehli v Číně. „Plicní tkáň u těch, kteří na nemoc zemřeli, se smrštila a nedocházelo v ní ke správné výměně dýchacích plynů,“ říká Stanislav Kos z Českého občanského spolku proti plicním nemocem. „Ti lidé se udusili, a proto je také dušnost jedním z hlavních příznaků.“
Pacienti s plicními chorobami jsou aktuálně ve vyšším riziku, lékaři je proto doporučují k testům na koronavirus. Jedná se o lidi s chronickou obstrukční plicní nemocí, kterou převážně vyvolává kouření. „V nebezpečí jsou samozřejmě astmatici a obecně všichni lidé, kteří mají sníženou obranyschopnost plic,“ dodává Kos.
Sociální rovina
Současná karanténní opatření neumožňují tak typické společné kouření na veřejnosti. Lidé se při něm sdružují, odkrývají si ústa a sahají po cigaretě. Tím by mohli zvyšovat případné riziko nákazy. Omezený sociální kontakt možná povede k tomu, že někteří lidé nebudou motivováni společně si zapálit.
Podle pneumologa Jiřího Votruby tvoří kuřáctví jednak závislost chemická, a potom zvyková závislost v chování, kdy kuřákovi chybí, že nemá cigaretu mezi prsty. Významná je ovšem i sociální rovina, kdy si zapálí s kamarády.
„Lidé jsou vykolejeni ze svých normálních situací a běžných denních rituálů,“ konstatuje i Vašáková. „Mají větší možnost přemýšlet o svém zdraví. Co oni sami můžou pro svůj život udělat, až tohle všechno překonáme? Může je to vést k rozhodnutí, že přestanou kouřit, protože jejich život bude lepší,“ doufá.
Podle lékařských statistik mají následky kouření na svědomí mnohem více obětí a hospitalizovaných než koronaviry.
