Precizní onkologie je nadějnou zbraní lékařů. S její klesající cenou by měla být dostupná více pacientům
Jednou z nejnadějnějších zbraní boje s rakovinou je podle lékařů takzvaná precizní onkologie. Umí díky ní přečíst DNA nádoru a najít jeho přesnou mutaci. Na některé z nich existuje cílený lék, který může zabrat, ať je nádor v jakémkoliv orgánu. Důležitá je právě mutace. Takových léků stále přibývá a genetická vyšetření zlevňují. Precizní onkologie tak podle odborníků bude pomáhat stále více pacientům.
V oddělení diagnostické patologie Masarykova onkologického ústavu připraví vzorek nádoru na sekvenaci, tedy přečtení DNA, aby bylo možné zjistit, jakou mutaci nádor má. „Tím pro pacienta můžeme vybrat cílenou, přesnou protinádorovou terapii,“ říká molekulární bioložka Jitka Berkovcová.
Patologové ze vzorku vyříznou malý kousek, z nějž vytáhnou DNA. To je složeno ze čtyř typů molekul, které se označují písmeny A, T, G a C. Vzorek je poté v přístroji NGS, tedy sekvenování nové generace, rozložen na jednotlivá vlákna dvoušroubovice a postupně se díky němu přečte DNA nádoru.
Lékaři následně vyhodnotí, zda je ve vzorku nějaká již dříve známá mutace. Výsledky pak putují ke komisi s mnoha odborníky, včetně klinického onkologa, genetika či patologa. Komisi vede Peter Grell.
„Snažíme se rozhodnout, zda existuje lék, který přesně na tuto mutaci dříve zabral u jiného pacienta,“ vysvětluje Grell. Komise přitom nebere ohled na to, z jakého orgánu nádor pochází. „Zajímá nás, jaká je přítomná mutace, proto můžeme například doporučit lék, který u jednoho pacienta funguje u nádoru plic, ale víme, že bude fungovat i u pacientek s nádorem prsu,“ dodává Grell.
Léčba není pro všechny
Precizní onkologie zatím ale není vhodná pro všechny. V Masarykově onkologickém ústavu se ročně analyzuje asi 350 pacientů, v celé České republice je to zhruba 2000. Jedná se zejména o pacienty s metastázemi, u kterých standardní léčba selhala.
Podle Grella se ale jedná rovněž o pacienty, u kterých je vysoká pravděpodobnost záchytu takovéto mutace. „Například pacienti s nádory plic nebo jsou to pacienti se vzácnými nádory,“ popisuje. Zatím se ale podle Grella nedá vždy mluvit o úplném vyléčení, ale výrazném prodloužení života při jeho dobré kvalitě. „Často se setkáváme s tím, že tato léčba je i mnohem lépe tolerovaná,“ dodává.
Komise v Masarykově onkologickém ústavu na základě sekvenování doporučí personalizovanou léčbu asi ve 40 procentech případů. Podle Petra Grella jich ale bude stále víc. „Dnes máme k dispozici zhruba čtyřicet až padesát léků cílených na konkrétní mutaci, ve vývoji jsou další stovky léků a v časných stadiích výzkumu i tisíce.“
Onkologové proto věří, že takto budou brzy vyšetřovat pacienty s téměř jakýmkoliv typem zhoubných nádorů i v dřívějších stadiích. Klesá totiž i cena vyšetření.
„Když jsme začínali v roce 2019, tak cena jednoho vyšetření byla přes sto tisíc. Dneska se dostáváme na sumu pod padesát tisíc korun českých a věřím, že v průběhu pěti až deseti let se dostaneme na jednotky tisíc,“ říká Grell.
Masarykův onkologický ústav také spoluzaložil databázi Genesis, v níž lékaři sbírají data o tom, jaké léky zabraly na konkrétní mutace. To může pomoct nacházet vhodnou léčbu pro stále více pacientů.
