Ať Norsko vysvětlí, proč odebralo české děti matce, vyzvali vládu poslanci
Boj o české bratry, které jejich rodičům odebraly norské úřady, se přesunul do Poslanecké sněmovny. Poslanci dnes podpořili návrh TOP 09, aby se do případu více vložila vláda. Cílem je děti dostat do péče českých příbuzných. Matka chlapců se také chystá podat žalobu na norskou sociální službu.
Eva Michaláková už podle poslankyně TOP 09 Jitky Chalánkové vyčerpala všechny právní možnosti, jak děti dostat zpět. Teď je prý potřeba mezinárodní tlak na norský úřad sociální péče.
„Jsou-li zde skutečně vážné důvody pro odebrání dětí a jejich rozdělení, nic této instituci nebrání vysvětlit svůj postoj orgánům České republiky,“ zdůraznila Chalánková, která případ sleduje.
Případem českých dětí odebraných matce v Norsku se zabývala sněmovna. Jednání sledovala Věra Masopustová
Norská sociální služba Barnevern odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo.
V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách, mluvit s nimi smí jen norsky. Odvolání Michalákové norské soudy odmítly, loni v listopadu se proto obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal.
Česká vláda by měla podle usnesení sněmovny požádat norskou stranu o vysvětlení, proč děti zůstávají v pěstounské péči v Norsku a neřeší se jejich umístění k pěstounům v Česku. Vláda by také měla iniciovat smlouvu s Norskem, podle které by se obě země navzájem informovaly o případech týkajících se dětí.
Fungování norského sociálního systému popsala spolupracovnice Českého rozhlasu Emíra Holmeyová
Sněmovna ale nepřijala návrh ODS, aby kabinet poskytl matce dětí diplomatickou ochranu. To by spor o děti povýšilo na mezinárodní úroveň. Poslanci nejsou ani pro podání mezistátní stížnosti na Norsko.
Podle šéfky resortu práce Michaely Marksové z ČSSD už se příslušná ministerstva kauzou zabývají a zítra se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v této věci sejde se všemi zainteresovanými ministry.
Sama Marksová poslala dopis své resortní kolegyni, ale odpověď ještě nedostala. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) zase věc probíral s českým velvyslancem v Norsku, bezvýsledně se na svoji kolegyni obrátila i česká ombudsmanka Anna Šabatová.
Česko prý němůže dělat víc. Kvůli chybějícím smlouvám
Protože neexistují příslušné mezinárodní dohody s Norskem, nemohou podle Marksové české úřady dělat víc. „My v tuto chvíli nemáme v ruce žádné právní nástroje, jak kauzu v Norsku ovlivnit, ale jsem přesvědčena, že děláme naprosté maximum, abychom dali norské straně najevo, že nám tyto děti nejsou lhostejné a že chceme co nejvíce informací,“ podotkla ministryně.
Stejně odpovídala i ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Podle ní musí Michaláková nejdříve podat žalobu na norskou sociální službu. Matce samotné české úřady pomoci nemůžou, protože nemá bydliště v Česku. Válková ale nabízí právní pomoc jejím příbuzným.
„Ministerstvo spravedlnosti opakovaně deklarovalo svoji vstřícnost, svoji ochotu a svoji součinnost pro případ, že by čeští příbuzní chtěli využít možnosti, kterou nabízí už nyní Evropská úmluva o předávání žádostí o právní pomoc, a požádat norské orgány o poskytnutí bezplatné právní pomoci pro případná jednání v Norsku,“ uvedla Válková.
Jsem připraven k intervenci, vzkázal prezident
Prezident Miloš Zeman je kvůli případu v kontaktu s ministerstvem zahraničí, potvrdil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Pokud by byly vyčerpány všechny legální možnosti, které má paní Michaláková k dispozici, a situace by si vyžádala přímo intervenci prezidenta republiky, jsem připraven po konzultaci s příslušnými českými úřady tak učinit,“ tlumočil prezidentovo stanovisko.
Poslankyně Chalánková informovala, že žalobu na norskou sociální službu už připravují norské advokátky Evy Michalákové. Matka chce zároveň požádat o svěření dětí do své péče. "Většinou je to zamítáno. Šance na úspěch je mizivá," upozornila Chalánková.
Pod peticí na podporu matky a hochů je podle ní zhruba 9400 podpisů. Archy organizátoři předají ve středu Úřadu vlády. Na sbírkovém kontě, z něhož se budou platit norské advokátky, se dosud sešlo kolem 330 tisíc korun.
