Bioklimatolog: Jeseníku uškodilo, že místní lesy poničil kůrovec. Půdě bude trvat, než nasaje vodu
Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává pro Český rozhlas Plus Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny.
Specifikem letošních povodní je podle Trnky velikost zasaženého území. V roce 1997 postihly především povodí Moravy a Odry, o pět let později pak zejména jižní a střední Čechy. Letos k tomu přibyly i východní část Čech v povodí Labe.
Dobrou zprávou podle bioklimatologa je, že nyní v předpovědích není vidět podobně intenzivní srážkovou vlnu, která by spadla na deštěm nasycenou půdu. Zároveň ji ale nelze ani zcela vyloučit.
Srážky totiž patří k nejhůře předvídatelným meteorologickým jevům, zejména pokud jde o jejich přesné umístění. Do poslední chvíle tak není jasné, do povodí které řeky srážky spadnou a tedy zda situaci zhorší, nebo ne.
„Navíc jsme na konci vegetační sezóny a krajině bude ve srovnání s létem trvat relativně delší dobu, než vodu spotřebuje,“ vysvětluje Trnka s tím, že pozitivní vliv na absorpční kapacitu krajiny má přibývání listnatých a smíšených lesů nebo udržování zemědělské půdy pod vrstvou vegetace i po sklizni.
Jedno řešení neexistuje
Negativní dopad naopak v posledních 25 letech měly kůrovcové kalamity. „Vzrostlý a zdravý les má větší schopnost vodu zadržet nebo zpomalit její odtok. Zvlášť při charakteru srážek, které jsme měli. Třeba v případě Jeseníku je to souběh několika faktorů. A to, že část lesů padla za oběť kůrovci, má svůj podíl,“ míní Trnka.
Šéf meteorologů: Sucho před povodněmi bylo pozitivní, první vlnu srážek pohltilo vyprahlé území
Číst článek
„Jestli něco tyto povodně ukazují, tak to, že neexistuje jedno kouzelné řešení. Musíme a myslím, že se o to v Česku v rámci zemědělské politiky snažíme, zvyšovat retenci a obdělávat půdu tak, aby byla schopná přijmout maximum srážek. Ale retence je nekontrolovatelná,“ zdůrazňuje.
Podle Trnky se nelze spoléhat jen na přírodě blízká opatření, ale je třeba využívat i ta technická včetně vodních nádrží, a obojí kombinovat. Stejná opatření, která nám pomáhají proti suchu, jsou přitom využitelná i při povodních.
„Náš problém je, že s přicházející změnou klimatu se zvyšuje tlak na spotřebu vody v krajině. Ale současně se zvyšuje riziko extrémních srážek. To vede k paradoxu, že údolní nádrž nemůžete plně připravit ani na sucho, ani na povodně, používáme je obojím způsobem. A potom je strašně důležitá předpověď, která umožní nádrž použít správně,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.
