Konvalinka: Dělali jsme špatně skoro všechno. Covidové selhání se musí důkladně prozkoumat

Epidemie v Česku je na ústupu, nemocnice se vrací k normálu, úmrtí na covid jsou už zcela ojedinělá, očkování se zrychluje. Ozývají se hlasy, že je čas na analýzu chyb, které si při řízení pandemie staly.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka

Jan Konvalinka připomíná, že Česko provedlo experiment, který se nepovedl - rozvolnění na začátku prosince. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Souhlasím, že se covidové selhání musí důkladně prozkoumat. Ale je důležité říct, že by všem mělo jít opravdu o zjištění příčin a snaze vyvarovat se jich do budoucna, nikoliv o nálepkování jednotlivců,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus biochemik Jan Konvalinka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

„To bych považoval za nebezpečné a kontraproduktivní, protože jednotlivci by se bránili a potom bychom k ničemu nedošli. Ale pojmenování příčin a poučení se z té věci, kdy nám zemřelo hodně přes 30 tisíc lidí a mnoho z nich zbytečně, je opravdu hodně důležité,“ dodává.

Přesto má dojem, že se česká vláda k něčemu takovému nechystá. Na ministerstvu zdravotnictví ani ve vládě zatím takovou iniciativou nevidí.

„Je to trochu tristní, ale nemůžeme se tomu divit. Část vlády má bezpochyby svůj díl odpovědnosti a je asi obtížné po těch lidech chtít, aby analyzovali své vlastní chyby několik málo měsíců před volbami,“ říká prorektor Univerzity Karlovy.

„Opozice to asi bude zkoušet dělat, ale tam to samozřejmě bude považováno, ať už právem, nebo ne, za součást předvolebního boje. Čili myslím, že analýzu musíme udělat trochu s odstupem na podzim tohoto roku, až politické tlaky zmizí.“

‚Skoro všechno špatně‘ 

Jak regulační zásahy ovlivnily počet úmrtí na covid, lze podle Konvalinky určit ze srovnání se zeměmi, které mají kulturní, geografické a zdravotní zázemí velmi podobné, a přitom šly různou cestou. Klasickým srovnáním může být Švédsko a Dánsko.

V dubnu zemřelo nejméně lidí od začátku druhé vlny epidemie. Počty ale výrazně přesáhly pětiletý průměr

Číst článek

„Dánsko šlo cestou velmi tvrdých, přísných, ale krátkodobých lockdownů a velmi intenzivního testování. Švédsko šlo cestou velmi volnou, k lockdownu tam nepřistoupili nikdy. Není pravda, že neměli žádné regulace, měli je v určitém období přísnější než my. Hlavně mají disciplinované obyvatelstvo plus geografickou výhodu vzdáleností. A na srovnání Dánska a Švédska je velmi jasně vidět, že dánská cesta vedla k násobně menšímu počtu obětí a současně k lepšímu stavu ekonomiky, než je situace Švédska,“ popisuje.

Regulace tedy dramatickým způsobem mohla změnit průběh epidemie a mohla změnit kvalitu života během epidemie.

„A třeba na nás bohužel vidíme příklad země, která měla velmi dlouhá, velmi přísná opatření, která se velmi špatně dodržovala, a má současně jeden z největších počet obětí. Čili my jsme dělali špatně skoro všechno,“ hodnotí biochemik.

Podzimní vlnka

Konvalinka připomíná, že Česko provedlo experiment, který se nepovedl.

„Rozvolnění jsme provedli v situaci, kdy ho žádná jiná evropská země neprovedla, na začátku prosince loňského roku. Aby si lidé mohli nakoupit. A tím jsme si vytvořili naši vlastní, originální, ryze českou, nezávislou vlnu epidemie, která přinesla několik tisíc obětí. Jinými slovy: opatření jsou důležitá a evidentně je vidět, ve srovnání s Německem, Dánskem a dalšími zeměmi, že strašně záleží na jejich načasování. My jsme bohužel zavřeli pozdě školy, dost jsme netestovali a nedělali jsme další opatření, která by mohla vést k dánskému nebo německému scénáři,“ připomíná.

19 otázek ke covidu-19: očkování po prodělání nemoci, nákaza od mazlíčků a vyvrácené dezinformace

Číst článek

„Osobně jsem přesvědčen, že se musíme s nějakým omezením svobod dočasně smířit. Ale jen na určitou dobu a musíme si samozřejmě vždy znovu dávat pozor na to, jestli se nám vláda nesnaží pod rouškou nějakého ohrožení, že nás chrání, omezovat naše svobody.“

Podle Konvalinky je pravděpodobné, že se na podzim objeví nějaká, jak říká, pandemická vlnka.

„Objeví se případy nakažených osob, budeme vidět pozitivitu u PCR testování. To, co minimálně v našem prostředí neočekávám, jsou zahlcené nemocnice a desítky nebo stovky mrtvých denně. Předpokládám – a mám důvody si to myslet – že k tomu nedojde,“ věří biochemik Jan Konvalinka.

Celou Osobnost Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.

Barbora Tachecí, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme