ČR dává na pomoc chudým zemím ročně 800 milionů korun
Obyvatelům několika chudých zemí v Evropě, Asii i Africe se žije lépe i díky České republice. Praha totiž ročně poskytuje na rozvojovou pomoc přes 800 milionů korun. V programu spolupráce chce ve stejné míře pokračovat i v letošním roce.
Vybudování učňovského centra v africké Zambii, zajištění kvalitnějšího vzdělání pro 400 sociálně znevýhodněných dětí v Kosovu nebo modernizace elektrárny v mongolském Ulanbátaru je jen několik příkladů české rozvojové pomoci v zahraničí.
„Je určitě jedním z nástrojů české zahraniční politiky. Je samozřejmě pozitivní. Vlastně si tím vytváříme prostředí ve světě, v jakém chceme žít ,“ říká náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub.
Příspěvek Roberta Mikoláše o zahraniční pomoci České republiky rozvojovým zemím na Radiožurnálu.mp3
V roce 2011 tak bylo realizováno více než sto takovýchto projektů ve 13 zemích světa. Za praktické provedení tohoto programu je zodpovědná Česká rozvojová agentura, a jak vypočítává její ředitel Michal Pastvinský, nejvíce peněz míří hlavně do čtyř států: Bosny a Hercegoviny, Etiopie, Mongolska a Moldavska, kde se ČR podílí i na čištění odpadních vod ve městě Nisporeni.
„Část českého projektu spočívá v provedení rekonstrukce čistírny odpadních vod dle evropských standardů a jsou tam dodávány české technologie s tím, že zbylá část projektu – to znamená rozvody pitné vody, úpravna vody a celý komplex kanalizace – je řešena z prostředků Evropské komise a rakouské rozvojové agentury,“ vysvětluje Michal Pastvinský.
Českou pomoc si nemohou vynachválit ani drobní zemědělci ze severní Bosny, země, která si v uplynulých dnech připomněla 20. výročí začátku války o Sarajevo. Praha na tento projekt, na kterém spolupracuje s americkou agenturou USAID a švédskou Sida, vyčlenila pro roky 2011 až 2013 dva miliony dolarů.
Na Balkáně se ale Česká republika podílí třeba i na zvyšování bezpečnosti na železničních přejezdech v Srbsku, což pochopitelně vede ke snížení nehodovosti i úmrtnosti. Neméně důležitá je ale také podpora prevence a včasného odhalení rakoviny u žen v Gruzii.
„Ten projekt kromě nějaké osvětové kampaně a zajištění kvalitních zdravotních prohlídek v regionu zajišťuje i dodávky nové lékařské techniky tak, aby byla zkvalitněná zejména péče ve venkovských oblastech Gruzie,“ popisuje Michal Pastvinský.
Zároveň připomíná, že na přípravě jednotlivých projektů spolupracuje i s univerzitami. Primárním cílem je samozřejmě pozvednout zaostalejší regiony, které to skutečně potřebují. Na druhé straně je ale nezanedbatelná i podpora českého exportu, jinými slovy, každá takováto rozvojová pomoc má i pozitivní efekt na případné uplatnění českých firem.
A jak na závěr dodává náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub, důležitá je i skutečnost, že finanční prostředky, které má Česká republika letos k dispozici, zůstávají prakticky stejné, a to i přes probíhající šetření.
„Rozpočet na bilaterální rozvojovou spolupráci jsme nesnížili a nechali jsme ho ve stálých číslech a zatím nedošlo k redukci,“ dodává Tomáš Dub.