Nad vypsáním klíčového tendru na zakázku v hodnotě minimálně 160 miliard korun visí několik otázek: kdy bude tendr spuštěn? Vyslyší vláda varování bezpečnostních složek včetně tajných služeb, které apelují, aby do výběrového řízení nebyli zváni dodavatelé z Ruska a Číny? A jak výhodně si společnost ČEZ na stavbu jaderné elektrárny půjčí na finančních trzích?

Odpovědi by mohlo přinést středeční jednání vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho členy jsou mimo jiné premiér Andrej Babiš z hnutí ANO, ministr průmyslu a obchodu za ANO Karel Havlíček, ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD a zástupci všech opozičních stran.

Už z podkladů, které pro členy výboru připravil tým vládního zmocněnce pro jádro Jaroslava Míla, vyplývá, že původní plán na spuštění tendru na konci prosince je pasé. Před vypsáním tendru je totiž nutné dojednat smlouvu zakotvující cenu, za kterou bude stát od společnosti ČEZ v budoucnu elektřinu vykupovat. A tato smlouva může být dojednána až na základě zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, který aktuálně leží před třetím čtením ve sněmovně.

„Základní principy výkupní smlouvy musí být odsouhlaseny a potvrzeny ze strany státu a investora před vyhlášením výběrového řízení. Není možné zahájit výběrové řízení a teprve následně zjistit, že podmínky výkupní smlouvy zásadně znemožňují dodržet závazek cenové úrovně výrobních nákladů Nového jaderného zdroje Dukovany II mezi 50 a 60 eur za megawatthodinu,“ stojí v podkladech, se kterými se Radiožurnál seznámil.

Do schránek dokument dostali všichni členové výboru. Vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl věc ovšem před středečním jednáním výboru nechtěl komentovat.

Smlouva o výkupu elektřiny zakotví cenu, za kterou bude stát elektřinu vyrobenou z nového jaderného boku v Dukovanech v budoucnu vykupovat od společnosti ČEZ. Uzavřená by měla být na 30 let s možností dalšího prodloužení.

Vágní odhady

Plánovaný prosincový termín tendru se nestihne ani podle člena vládního výboru pro jádro Petra Gazdíka ze Starostů a nezávislých. „Když se podívám na datum, tak už to moc realistické není,“ říká.

Gazdík také upozorňuje na velmi vágní odhady ceny dostavby jaderné elektrárny, které uvádí ministerstvo financí. „Úroky z úvěru, který si ČEZ vezme, se pohybují mezi jedním až osmi procenty. To říká, že celý úvěr bude velmi nestabilní. Rozdíl v ceně elektrárny to pak dělá v řádech desítek miliard,“ podotýká Gazdík.

ČEZ by podle smlouvy se státem měl zaplatit celkem třicet procent ceny celé dostavby, tedy asi 48 miliard korun. Zbytek hradí stát. To je ale cena, do které zatím nejsou připočteny žádné úroky z úvěru, kterým by ČEZ dostavbu financoval.

Další členka výboru, poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová bude chtít po ministrovi Havlíčkovi i premiérovi Andreji Babišovi z ANO záruky, že se výběrového řízení nebudou účastnit dodavatelé z Ruska a Číny: „(…) protože to považuji za bezpečnostní riziko. Nejen, aby je neoslovili, ale aby dodavatelé z těchto zemí nebyli ani součástí jakéhokoli konsorcia či nebyli subdodavateli těch základních segmentů. To znamená reaktoru, turbíny a řídicího systému.“

Podle Langšádlové by se ve středu mohlo na výboru rozhodnout, že se tendr posune až do příštích voleb. Odklad výběrového řízení už na konci listopadu připustil také premiér Babiš, jak informoval Radiožurnál. Podle něho není připravené.

„Je dobré prověřit, zda by se Česká republika nemohla připojit k projektům, které se připravují v Evropě. To znamená k tomu polsko-americkému a francouzsko-holandskému. Pak by měla větší šanci tyto otázky projednat na úrovni evropské komise,“ navrhuje Langšádlová. Vyřazení jakéhokoli dodavatele ještě před vypsáním tendru ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá. 

Zdeňka Trachtová, Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít