Milníky unijních energetických opatření: covid, zelená alternativa, ruský útok a hledání shody
V otázce energetických opatření je rozdíl mezi tím, co nyní zajišťují členské vlády a co „ladí“ Evropská komise spolu s ministry pro energetiku v rámci Rady. Zatímco na národní úrovni se země zasazují o ochranu spotřebitele, unijní kroky vedou směrem k zajištění celého energetického trhu. Projděte si přehled opatření sestavený serverem iROZHLAS.cz, o kterých jednala Evropská unie.
S rostoucími cenami energií se potýkají evropské státy od loňského podzimu. Tehdy v důsledku dopadů covidových opatření. Jak šel čas, přetavily se „covidové“ problémy ve válečné.
Ceny energií ovlivňuje „nervozita trhu“, jak upozornil pro iROZHLAS.cz výzkumník z EUROPEA Michal Hrubý. Odkazoval se přitom na zprávu Mezinárodní energetické agentury z minulého září o poklesu dodávek ruského plynu do Evropy. „Došlo to k tomu, že během posledního čtvrtletí loňského roku se dramaticky propadly dodávky ruského plynu. Problém byl také v tom, že už v té době se řešily nenaplněné Ruskem pronajaté zásobníky,“ uvedl.
Evropské plány na život bez ruského plynu. Spoléhání na LNG, jádro i úspory, část zemí opět pálí uhlí
Číst článek
Ještě před ruskou invazí, která začala letos v únoru, se tyto obavy propsaly do jednání o kontroverzním plynovodu Nord Stream 2. Projekt se utnul dřív, než byl spuštěn. Projevilo se to také v diskusi kolem jiného plynovodu Jamal – přestal jím proudit plyn do Německa a koncem roku 2021 byl odstaven.
Evropské instituce už tehdy vnímaly impulzy, které ve vlnách přicházely ze strany členských států. Narážely ale na pravomoci, které jim byly v oblasti energetiky svěřeny. Proto se problém řešil spíše koncepčně. Komise nicméně přistoupila k tomu, že povolila členským státům, aby mohly podpořit spotřebitele nadstandardními opatřeními.
„Úvahy o tom, že by se vytvořil společný subjekt, který by pro Evropskou unii nakupoval energie pro dosažení nižších cen, přišly ruku v ruce s balíčkem RePowerEU. Ten byl sice formálně představen v květnu, některé jeho části nicméně zaznívaly od března – probíhala základní komunikace komise k tomu, co se připravuje,“ komentoval odborník na energetiku Hrubý.
Balíček RePowerEU by mohl posloužit pro unii jako „jízdní řád“, jakmile projde jednáním s evropskými institucemi a členskými státy. Například český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) řekl, že to je jednou z priorit českého předsednictví.
Konkrétní opatření s okamžitými dopady byly zavedeny až po červencové mimořádné Radě ministrů pro energetiku. Členské státy v mezičase musely řešit otázku fyzických dodávek plynu a vyřešit je s národními energetickými společnostmi.
„Na straně jednotlivých zemí pak už bylo to, za jakých podmínek pojmou dobrovolnou hranici snížit spotřebu zemního plynu o 15 procent. A každý to pojal jinak. Některé zavedly přesné časové intervaly, kdy mají lidé svítit a kdy ne. V Česku přišla doporučení pro spotřebitele spíše pozdě a byly to obecné rady, jak snižovat spotřebu.“
MIchal Hrubý (výzkumník EUROPEUM)
Problém je totiž v tom, že národní vlády pravděpodobně budou muset pozměnit energetické zákony, aby bylo možné do trhu přímo zasahovat a zároveň nepřekračovat pravomoci, které jsou nastaveny.
Důsledkem je shromáždění návrhů, které mají podporu většiny členských států a potenciál projít. O těch jednala Evropská komise jakožto orgán pověřený řízením externího obchodu. „Nyní jako armáda úředníků a vědců dostala za úkol, aby to rozpracovali. Než se k dalšímu konkrétnímu kroku přistoupí, bylo potřeba se na to podívat do detailu,“ podotkl Hrubý.
Energetická opatření EU
-
6. října 2021 Důsledek covidu: rostoucí ceny energií
Pět zemí - Česká republika, Francie, Španělsko, Řecko a Rumunsko - se obrátilo na ostatní členské státy a Evropskou komisi s výzvou ke společnému řešení rychlého růstu cen energií. V rámci svého návrhu představitelé požadovali lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu nebo snížení závislosti na dovozu energií.
-
13. října 2021 Reakce Evropské komise
Energiemi se začala Evropská unie zabývat už v polovině října. Komise tehdy v tiskové zprávě oznámila, že příčinou rostoucích cen energií jsou vysoké poptávky způsobené oživením ekonomik po pandemii koronaviru a zároveň nedostatečné zásoby plynu.
-
22. října 2021 Závěry summitu EU
Představitelé zemí Evropské unie se během dvoudenního summitu v Bruselu dohodli na společném plánu, jak se vyrovnat s rychlým růstem cen energií. Shodli se, že země by měly urychleně využít možnosti nabízené komisí včetně cílených a krátkodobých daňových úlev, finanční podpory obyvatel nebo firem.
-
2. února 2022 Zelené jádro
Evropská komise schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. Taxonomií vyšla tím vstříc Francii, Polsku a Česku - zemím, které po tomto kroku volaly. Plánují totiž využívat právě jádro a plyn při odstavování uhelných nebo ropných elektráren a tepláren. V červenci návrh odsouhlasil i Evropský parlament.
-
24. února 2022 Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu
Odstartovalo tím válku na Ukrajině a vedle toho plně propukla krize kolem energií. Ceny plynu pro evropský trh reagovaly zvýšením o více než třetinu, dostaly se nad hranici 100 eur za megawatthodinu.
-
28. února 2022 Plán společných opatření
V Bruselu se potkali ministři pro energetiku. V tiskové zprávě informovali o tom, že chtějí zavádět společná opatření proti rostoucím cenám energií, podpořili také nouzovou synchronizaci k propojení energetické sítě EU s ukrajinskou.
-
1. března 2022 Propouštění v Nord Streamu
S eskalací konfliktu, zejména poté, co Moskva uznala samozvané separatistické republiky na východě Ukrajiny, Německo oznámilo, že ke spuštění provozu projektu Nord Stream 2 nedojde.
Začátkem března pak bylo všech 140 zaměstnanců provozovatele německo-ruského plynovodu propuštěno.
-
4. března 2022 Hranice 200 eur
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala hranici 200 eur za megawatthodinu.
-
8. března 2022 Výhrůžky přerušení dodávek
Evropská komise představila plán, kdy pro letošní rok chtěla snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny. S výhledem úplného konce „mnohem dříve než v roce 2030“. Docílit toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.
Rusko poprvé od počátku invaze na Ukrajinu otevřeně pohrozilo západním zemím, že přistoupí k přerušení dodávek plynu. Konkrétně se výhrůžka týkala plynovodu Nord Stream 1.
-
16. března 2022 Odškodnění pro Česko
Evropská komise České republice schválila režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur. Ty vznikly v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s nimi. Podle komise je opatření v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory.
-
27. dubna 2022 Gazprom
Ruská státní společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Odůvodnila to tím, že místní plynárenské podniky odmítly platit v rublech. Následovalo zastavení dodávek i do dalších zemí.
-
18. května 2022 RePowerEU
Evropská komise představila plán RePowerEU, jak s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu učinit Evropu nezávislou na ruských fosilních palivech ještě před rokem 2030. Jedná se o soubor navržených opatření, jak Evropskou unii urychleně zbavit závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska, zejména plynu a ropy.
-
14. června 2022 Údajné zpoždění turbín
Problémy kolem Gazpromu pokračovaly. V polovině června oznámila, že nutnost oprav omezila kapacitu jejího plynovodu o zhruba 40 procent - na 100 milionů krychlových metrů denně. Ruská společnost to zdůvodnila zpožděným návratem kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy ze servisu v Kanadě. Což se mělo protáhnout kvůli sankcím.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok.
-
23. června 2022 Spolupráce s Norskem
Evropská komise se dohodla s Norskem na posílení spolupráce. Jejím cílem má být navýšení dodávek norského plynu do členských států unie.
-
24. června 2022 Avizované návrhy
Do konce léta měly být představeny návrhy na možné změny fungování trhu s energiemi, včetně oddělení ceny plynu a dalších energií. Členské země nesdílely pohled na reformu energetického trhu. Nicméně volaly po koordinaci ze strany unie ze strany Evropské komise.
-
21. července 2022 Konec pravidelné údržby
Obnoví se dodávky zemního plynu z Ruska? Otázka, která nechávala v nejistotě evropské představitele během pravidelné údržby potrubí Nord Streamu 1. Vše se nicméně vrátilo do stavu jako před údržbou - na 40 procentech kapacity plynovodu.
-
26. července 2022 Energetická Rada
Jozef Síkela (za STAN) svolal první mimořádné zasedání Rady EU pod taktovkou českého předsednictví. Státy unie se kvůli očekávanému omezení dodávek plynu z Ruska dohodly na pravidlech omezení spotřeby pro nadcházející topnou sezonu. Ministři pro energetiku schválili upravený návrh Evropské komise, který počítal s dobrovolnými energetickými úsporami ve výši patnácti procent.
-
27. července 2022 Opětovný pokles
Týden po obnovení provozu společnost Nord Stream 1 uvedla, že potřebuje kvůli údržbě odstavit další turbínu. A oznámila snížení dodávek na 20 procent.
Podle německé vlády to byla pouze mocenská hra, protože pro snížení dodávek plynu podle nich neexistoval technický důvod.
-
Srpen 2022 Vývoj cen elektřiny
Cena klíčového termínového kontraktu na elektřinu na energetické burze European Energy Exchange (EEX) v Lipsku v polovině srpna poprvé překročila 500 eur za megawatthodinu.
O týden později byla cena na 700 eurech. 29. srpna přesáhla hodnotu 1000 eur.
Den na to začaly ceny klesat, trh tak reagoval na úsilí členských států unie, které započaly debaty o oddělení cen plynu a elektřiny.
-
9. září 2022 Druhé mimořádné jednání
Do Bruselu se během českého předsednictví podruhé sjeli ministři pro energetiku, aby debatovali o možných dalších krocích, jak bojovat s energetickou krizí. Zástupci členských států navrhli využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Na konkrétních opatřeních se ale neshodli.
Detailní přípravou pověřili Evropskou komisi. Nepadl ani očekávaný verdikt ohledně zastropování cen (ruského) plynu.
-
14. září 2022 Projev o stavu unie
Evropská komise navrhla omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří nyní mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen.
Krizové opatření podle Ursuly von der Leyenové přinese členským zemím přes 140 miliard eur, které podle šéfky komise lze využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Unijní exekutiva také chce, aby členské země povinně omezily spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučuje komise do konce března příštího roku snížit o desetinu. Chce rovněž pracovat na dlouhodobé reformě energetického trhu.
-
30. září 2022 A dál?
Opatření navržená Evropskou komisí budou diskutovat zástupci členských států na další mimořádné Radě pro energetiku, které české předsednictví svolalo na konec září.
