Agrofert poslal dopis šéfovi Evropského parlamentu. Nesouhlasí v něm se střetem zájmů premiéra Babiše

Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, podle něhož český premiér Andrej Babiš (ANO) holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů. Podle Agrofertu je to nepodložené tvrzení a případné omezení dotací, k němuž výbor vyzval, by nespravedlivě znevýhodnilo holding vůči jeho konkurentům.

Praha/Brusel Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Holding Agrofert uložil premiér Andrej Babiš (za ANO) v únoru 2017 do svěřenského fondu

Agrofert zaslal dopis předsedovi Evropského parlamentu Sassolimu | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Agrofert zaslal dopis Sassolimu před pátečním hlasováním, v němž se bude Evropský parlament zabývat rezolucí kritizující možný Babišův střet zájmů.

Na dopis reagovala předsedkyně výboru Monika Hohlmeierová, podle níž firma nehodnotí realisticky současnou situaci, nýbrž se snaží hájit své zájmy.

Zástupci výboru pod vedením Hohlmeierové navštívili Česko v únoru. Na základě svých jednání v zemi dospěli k závěru, že Babiš Agrofert nadále ovládá, přestože akcie holdingu vložil v roce 2017 do svěřenských fondů. Poslanci navrhují pozastavení plateb z evropských fondů pro Agrofert, dokud se střet zájmů nepodaří vyřešit.

Evropský parlament má hlasovat o Babišově střetu zájmů. Řešit se bude Čapí hnízdo či britský rejstřík

Číst článek

Agrofert závěry výboru kritizoval. Podle něj výbor nepředložil pro svá tvrzení žádné důkazy. Holding také upozornil, že stále ještě není ukončeno auditní řízení Evropské komise o možném Babišovu střetu zájmů. Závěry výboru tak podle Agrofertu mohou být vnímány i jako politický tlak na komisi s cílem ovlivnit její rozhodování.

Holding se také brání návrhu výboru na pozastavení plateb z evropských fondů. Upozorňuje, že stejně jako ostatní společnosti v zemědělském a potravinářském sektoru čelí výzvám spojeným s klimatickými změnami, suchem a pandemií koronaviru.

„Agrofert nyní bude víc než kdy jindy potřebovat významně investovat, aby tyto výzvy překonal. Pokud by mu bylo zabráněno získávat jakoukoli podporu z evropských fondů, vážně a nespravedlivě by ho to znevýhodnilo vůči jeho konkurentům,“ uvedl holding.

Dopis německé europoslankyně

Německá europoslankyně v úterý ve svém dopise Sassolimu uvedla, že delegace Evropského parlamentu nijak nezasahovala do průběhu auditního řízení Evropské komise a během setkání se zástupci českých úřadů nedávala najevo žádné postoje, které by audit mohly ovlivnit.

„Dopis představitelů Agrofertu navazuje na řadu dopisů českých úřadů zaslaných po misi - nemluvě o výhrůžkách vyjádřených českým premiérem před misí a během ní, které bohužel nevyjadřují přání dobré spolupráce v zájmu řešení prospěšného pro daňové poplatníky v EU,“ napsala předsedovi europarlamentu Hohlmeierová.

Závěr unijní mise ke střetu zájmů: Když se konflikt potvrdí, měl by Babiš rezignovat, nebo prodat Agrofert

Číst článek

Agrofert zaslal dopis Sassolimu, kopie dostali místopředsedové Evropského parlamentu a šéfové politických frakcí před pátečním hlasováním o rezoluci, která se také zabývá možným Babišovým střetem zájmů.

Rezoluce však nevychází ze závěrů výboru pro rozpočtovou kontrolu, ale z debaty o zneužívání peněz z unijního rozpočtu, kterou poslanci vedli v lednu a v níž řada z nich situaci v Česku kritizovala.

Návrh rezoluce vyjadřuje politování nad tím, že Babiš stále kontroluje Agrofert a přitom má zároveň vliv na rozdělování evropských peněz v Česku, což „zpochybňuje nezávislý a objektivní výkon jeho funkce“. Vyzývá také Evropskou komisi, aby navrhla nástroj, který by konfliktům zájmů napříště efektivně zabránil.

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala stejně jako o rok dříve více než 33 tisíc lidí, podobně jako předloni, z toho 22 tisíc v Česku.

V roce 2018 holding získal na nárokových dotacích 1,5 miliardy korun, jeho zisk před zdaněním činil 1,776 miliardy korun. Loni byl zisk koncernu před zdaněním 5,94 miliardy korun.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme