V případu osvobozeného vězně Roberta Tempela, který žádal od státu odškodnění za nezákonné věznění, už padla odvolání. Zástupci státu i osvobozeného muže nesouhlasí s výší sumy peněz, kterou Obvodní soud pro Prahu 2 bývalému vězni přiřkl.

„Odvolání podaly obě strany, žalobce své odvolání odůvodnil, stát podal takzvané blanketní odvolání (bez odůvodnění), které avizoval doplnit do 60 dnů,“ potvrdila serveru iROZHLAS.cz soudkyně Klára Babičková.

Právě ta přikázala ministerstvu spravedlnosti doplatit 8,9 milionu korun za to, že ho soudy dříve odsoudily k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu, i když pro to neměly dostatek důkazů. Ve vězení tak neprávem strávil téměř pět let mezi lety 2016 a 2021. Předtím si odpykával trest jako recidivista i za násilné trestné činy.

Od státu požadoval jako zadostiučinění přes 88 milionů, ten to ale odmítl, Tempelovi zaslal omluvu ministr Pavel Blažek (ODS) a přiznal mu 3,7 milionu korun.

Samosoudkyně Babičková posuzovala hned několik zásahů do práv Tempela, jak vyplývá z písemného rozsudku, který server iROZHLAS.cz získal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle něj by tak měl celkem získat zhruba 12,6 milionu.

Vězněm neprávem od 2016

Největší suma peněz Tempelovi náleží za nemajetkovou újmu za nezákonný výkon trestu odnětí svobody. Soud nařídil ministerstvu mu v této položce doplatit téměř 4,5 milionu korun, aby celková suma činila 7,2 milionu.

Babičková to v podrobném rozsudku zdůvodnila tak, že tehdy odsouzený Tempel měl být na svobodu propuštěn v srpnu roku 2016, když mu uplynul trest za předchozí činy.

Několikaletým nezákonným vězněním totiž stát zasáhl do jeho práv na osobní svobodu nebo lidskou důstojnost. „Uvěznění může mít vážné dopady na rodinné vztahy a právo na rodinný život, včetně omezených návštěv s rodinnými příslušníky, žádných návštěv přátel a návštěv s rodinou pouze s dělící přepážkou. Tato omezení mohou vést k odloučení od rodiny a ztrátě kontaktu s blízkými,“ vyjmenovala soudkyně.

Soudkyně sice připustila, že si Tempel už v minulosti odpykával tresty ve vězení, a nebyla to tak pro něj novota, na druhou stranu uznala, že nebyl dříve potrestaný za vraždu a zařazený do tak přísných věznic s žádnou vidinou propuštění.

„Prostředí věznice má vliv negativní, devastující, stresující, což se odráží na duševním i fyzickém zdraví a může vést ke ztrátě smyslu života, lidské pohody a pocitům beznaděje. Osoba, která je neprávem odsouzena k trestu odnětí svobody, vnímá tento trest jako hluboce nespravedlivý a traumatizující,“ stojí v rozsudku.

„Tyto zásahy mohou mít dlouhodobé a vážné důsledky pro život poškozeného, a proto je důležité, aby byl náležitě odškodněn za utrpěnou újmu,“ shrnula soudkyně ve zdůvodnění částky za celkem 1797 dní za nezákonné věznění.

Přes 19 let stíhaný

Další položkou, se kterou se musela soudkyně vypořádat, byla odškodnění za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání. Tempel požadoval přes 57 milionů korun. „Trestní stíhání probíhalo extrémně dlouho, pokud budeme brát v úvahu i období výkonu trestu, tedy od 4. 3. 2002 do 14. 10. 2021, což činí 19 let a 7 měsíců,“ uvedla soudkyně.

„V projednávané věci je nade vší pochybnost zřejmé, že nelze o pouhém konstatování a omluvě ani uvažovat,“ pokračovala. Předsedkyně Babičková odmítla příklady ze zahraničí, které předložil Tempelův právník, a sama nabídla srovnání s kauzou nezákonného stíhání Lukáše Nečesaného, který byl obžalovaný z pokusu vraždy kadeřnice v Hořicích na Jičínsku.

„Obvinění ze spáchaného zločinu bylo podobné (vražda, násilný trestný čin proti životu), ale současně slabší (pokus vraždy x dvojnásobná dokonaná vražda),“ začala výčet soudkyně. Uvedla ale, že Nečesaný strávil ve vězení v porovnání s Tempelem pouze 377 dní. Na základě výpočtu a ze zhodnocení například toho, že Nečesaný nebyl dříve oproti Tempelovi trestán, přisoudila Babičková 1,8 milionu korun k již vyplacenému půl milionu.

„Současně má soud za to, že je nutné vzít v úvahu okolnosti, které by se měly na výši újmy projevit pozitivně, a to, že nepřispíval k medializaci na rozdíl od srovnávaného případu, ale především byl odsouzen k trestu doživotí,“ shrnula.

Soud nařídil ministerstvu zaplatit dalších zhruba 2,5 milionu korun za újmu na zdraví, zařazení vězně do nesprávné režimu nebo ušlý zisk. O správnosti výše finanční kompenzace nyní bude rozhodovat Městský soud v Praze.

Zásah evropského soudu

Robert Tempel byl původně odsouzen ze dvě vraždy. Podle tehdejší obžaloby měl večer 20. srpna 2001 vylákat dva muže na lesní parkoviště u Hruškové na Sokolovsku. Na domluveném místě měl jednomu z nich předat 400 tisíc korun za vozidlo značky Audi. Oba podle obžaloby ale usmrtil hrubým fyzickým násilím a několika výstřely ze zbraně, která se ale nikdy nenašla.

Následně měl oběma ukrást mobilní telefony a těla zahrabat na Chebsku. Za to ho soud poslal na zbytek života za mříže. Od vražd uplynulo více než dvacet let a Robert Tempel se opět ocitl na svobodě. Po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku o tom v říjnu loňského roku rozhodl Vrchní soud v Praze.

S případem si již od počátku nevěděla česká justice rady, jak dříve podrobně popsal server iROZHLAS.cz. Zatímco Krajský soud v Plzni opakovaně vydával rozsudky o neprokázání viny a zprošťoval tak Tempela obžaloby, odvolací Vrchní soud v Praze verdikty rušil a nařizoval obstarání dalších a dalších důkazů. To se v průběhu necelých tří let odehrálo čtyřikrát.

Státní zástupkyně nechtěla Tempelovu nevinu přijmout a znovu se obrátila na pražský vrchní soud, který rozsudek zrušil. Nařídil navíc, aby se případem nově zabýval Krajský soud v Praze. Tam už rozhodli podle představ vrchního soudu a poslali Tempela do vězení na doživotí.

Zastání po 20 letech

Zastání Tempel našel až u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který předloni v červnu jasně konstatoval, že česká justice svým postupem porušila Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod. Vrchnímu soudu v Praze také například vytkl, že rozsudky rušil tolikrát, dokud jiný soud neuznal pachatele vinným, nebo hodnotil věrohodnost svědka, i když ho sám nevyslechl.

Úplně poslední rozsudek z loňského října připouští možnou Tempelovu vinu, ale není si jí naprosto jistý. „Odvolací senát se proto ocitl v situaci, kdy shromážděné důkazy sice nasvědčovaly reálné možnosti, že obžalovaný se mohl skutku uvedeného v žalobním návrhu dopustit, současně však takový závěr nebylo možno dovodit jednoznačně a bez důvodných pochybností,“ uvedl předseda senátu Robert Fremr.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít