OBRAZEM: Juditina věž. Boj o románskou památku, která prozatím unikla rekonstrukci
Juditina věž. Románská památka na úpatí Karlova mostu je podle Prahy 1 v havarijním stavu, rozhodla se ji proto zrekonstruovat. S tím ale nesouhlasí Národní památkový ústav ani Klub za starou Prahu, který v nižší z mosteckých věží sídlí bezmála 100 let. Podle spolku jsou plánované opravy příliš invazivní a zbytečné. Server iROZHLAS.cz se na místo vydal: podívejte se, jak památka vypadá uvnitř.
Přízemí historické věže tvoří románská síň s renesanční klenbou, která leží mírně pod úrovní Karlova mostu, pojme až 40 lidí. Klub za starou Prahu v ní pořádá přednášky pro veřejnost. Opukové zdi pak ukrývají přes 70 historických obrázků, které do stěn nožem ve 13. století vyryli vojáci.
„Obrázky byly roky odkryté, teď jsou ve stěnách zakonzervované. Je to i důvod, proč lze tuto místnost využívat jen pro určité účely. Musí tu být stálé klima, nesmí se tu moc topit. Stěny jsou z opuky, což je poměrně křehký kámen a klimatické změny mu nedělají dobře,“ popsala předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková.
Suterén využívá spolek i jako sklad pro přilehlé knihkupectví, přes které se do Juditiny věže vchází. Jde o specializovanou prodejnu umístěnou v někdejší celnici, která nabízí především publikace zaměřené na historii, dějiny umění či topografii.
Juditina věž neboli Malostranská mostecká věž je nižší ze dvou věží, které tvoří bránu z Karlova mostu na Malou Stranu. Stavba byla součástí Juditina mostu, který stál na místě dnešního Karlova, a vznikla v románském slohu ve 12. století. Následně však prošla renesanční úpravou.
Románský reliéf i byty
Čelní stranu Juditiny věže zdobí románský reliéf, viditelný je však pouze z prostor přilehlé celnice. Jde o jedny z prvních světských soch, jejichž pohledy dříve mířily na Juditin most, předchůdce Karlova mostu. „Jde zřejmě o stavitele mostu klečícího před panovníkem, smysl výjevu ale není přesně znám. Reliéf byl dlouho zazděný, objevil se až na konci 19. století,“ vysvětlila Bečková.
Vedle reliéfu v prvním patře památky je vchod do bytu, který byl do věže vestavěn v 18. století. Nyní však prostor není využíván. Druhé a třetí patro věže pak používá Klub za starou Prahu.
Spolek vznikl v roce 1900, v Juditině věži sídlí od roku 1927. Prostory si od Prahy 1 pronajímá za symbolickou jednu korunu ročně. Smlouvu má s městskou částí uzavřenou na 100 let, kontrakt tak vyprší až v roce 2094.
Druhé patro nyní slouží jako pracovní zázemí spolku, původně šlo rovněž o byty původem z 18. století. Pro veřejnost prohlídky historických prostor pořádá klub jednou za měsíc.
Třetí podlaží Juditiny věže dnes slouží hlavně jako zasedací místnost, vybavena je nábytkem z dob první republiky, tedy z doby, kdy se spolek do věže nastěhoval. „Kromě pana prezidenta Havla, toho jsme si nechali,“ doplnila Bečková.
Část dřevěného schodiště věže pochází ze začátku 16. století, Bečková podle svých slov vychází z analýz letokruhů použitého dřeva: „To znamená před požárem v roce 1541, kdy skoro celá Malá strana lehla popelem. Věž zůstala ale zřejmě díky silným zdem uchráněna.“
Spor o rekonstrukci
- Rekonstrukci Juditiny věže plánuje radnice Prahy 1. Podle ní je památka v havarijním stavu. Původní projekt z roku 2016 se však zatím odložil. Památková inspekce ministerstva kultury totiž zrušila rozhodnutí magistrátních památkářů, bez jejichž souhlasu opravy nemohou začít. Rozhodnutí podle resortu nebylo dostatečně podložené, pražští památkáři navíc nevyvrátili námitky Národního památkového ústavu. Magistrát tak teď musí svoje rozhodnutí přepracovat.
- S původním projektem radnice nesouhlasil Národní památkový ústav, podle kterého jsou plány Prahy 1 příliš invazivní a zbytečně zasahují do konstrukce stavby. „Realizace rekonstrukce tzv. Juditiny věže způsobem navrženým ve studii je vyloučena,“ píše se v posudku památkářů. Podle dokumentu nelze odstraňovat dílčí závady generální rekonstrukcí.
- Plánovanou rekonstrukci od začátku odmítá také Klub za starou Prahu, který v mostecké věži sídlí bezmála 100 let. Generální opravy podle předsedkyně spolku Kateřiny Bečkové nejsou potřeba. Spolek má navíc obavu, že – ačkoli má platnou nájemní smlouvu až do roku 2094 – radnice s ním nadále nepočítá. Z projektu totiž podle Bečkové vyplývá, že část prostor věže chce Praha 1 posléze využít k expozicím, o dlouhodobém nájemci se však nezmiňuje.
- Praha 1 postoj spolku kritizuje. „Je to asi první případ, kdy nájemce hovoří do oprav majetku, který mu nepatří. Většina nájemců by jistě měla větší pochopení, než tento klub, který by zrovna měl pro opravu památek mít pochopení,“ uvedla mluvčí městské části Veronika Blažková.
- Projekt rekonstrukce podle ní nyní upravují magistrátní úředníci, opravy pak budou muset ještě znovu schválit pražští radní. „Každý časový posun je pro věž nešťastný. Vše, co mělo v opravě být, tak je podloženo odbornou studií,“ popsala dále. Z dokumentu podle Blažkové vyplývá, že je potřeba odstranit dřevokaznou houbu či napravit špatnou statiku věže.
- „Vše je podloženo a s opravou není dobré otálet. Praha 1 i nadále na opravě trvá, protože se o svůj majetek stará a nechce dopustit jeho zničení, i kvůli nesmyslnému odkládání na základě podpory spřízněných osob klubu, který bohužel, jak to tak vypadá, myslí jen na své zájmy,“ doplnila.
- Praha 1 také už dříve odmítla, že by se s klubem v prostorách věže nadále nepočítalo. Během rekonstrukce by se však spolek musel z prostor vystěhovat. „Tenhle moment nám vadí. Máme pocit, že když Praha 1 žádala o rekonstrukci kvůli výstavním účelům, tak nepočítají s tím, abychom se vraceli,“ pokračovala Bečková.
