Koncentrace majitelů médií se posuzuje, jako by šlo o jogurty či hnojiva. Slovensko ukazuje, jaká jsou rizika
Velké finanční a podnikatelské skupiny, které ovládají klíčové televize a vydavatelství na Slovensku, se spíš snaží být se státem zadobře. Důvodem je, že by jinak mohl utrpět jejich další byznys na slovenském trhu, říká Marína Urbániková z Katedry mediálních studií Masarykovy univerzity. Přílišná koncentrace majitelů médií je i proto riziková, neměla by se posuzovat stejně jako transakce s jogurty či hnojivy.
Slovenský mediální trh je podobně jako český z hlediska vlastnictví silně koncentrovaný. Z toho pak vyplývají rizika, která jsou vidět právě nyní na Slovensku. Například ze dvou největších komerčních televizí fakticky zmizely politické diskuse a v té třetí se oslabily, když se v nich během krátké doby vyměnili dvakrát jejich moderátoři. Nespokojení zaměstnanci nejsledovanější soukromé TV Markíza založili stávkový výbor kvůli obavě z cenzury zpravodajství ze strany vlastníka. Kvůli stejné obavě vznikl stávkový výbor i ve veřejnoprávní RTVS.
„Když se podíváme na to, jak rychle se dokázala zvrtnout situace na Slovensku, tak je namístě se zamyslet nad určitými brzdami, protiváhami a opatřeními, jak tomu (koncentraci médií) předejít,“ upozornila v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Marína Urbániková z Katedry mediálních studií a žurnalistiky fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně.
Pokud jde o největší soukromé televize, ale i další velká vydavatelství, vlastní je z větší části finančně-podnikatelské skupiny, pro které je podle Urbánikové důležité mít dobré vztahy s vládou Roberta Fica (Směr-SD).
Jeho kabinet se vrátil k moci po vyhraných volbách loni v listopadu. Od té doby se zredukovaly zmíněné politické debaty, Ficova vláda navíc s částí kritických médií nekomunikuje s tím, že jsou nepřátelská. Na tento seznam dosud patří i zmíněná TV Markíza, jejíž redaktoři si stěžují na tlaky ohledně zpravodajství ze strany majitele, společnosti CME ze skupiny PPF.
Podle Urbánikové je zjevné, že média vlastněná velkými finančními skupinami se víceméně snaží být se státem zadobře. „Nepamatuji se na nějaký konkrétní příklad, kdy by se takový majitel rozhádal se státem a utrpěl nějaký jeho další velký byznys. Myslím, že se tomu spíš snaží předcházet,“ upozornila.
Příliš volná pravidla
Snadnou koncentraci vlastnictví médií v rukou několika málo majitelů přitom podporuje podle ní nedostatečně nastavená legislativa pro posuzování dopadů takových transakcí na trh antimonopolními úřady, a to jak na Slovensku, tak i v Česku. „Pravidla jsou velmi laxní, koncentrace na trhu médií se posuzuje úplně stejně, jako kdyby šlo o jogurty, hnojiva nebo jakýkoliv jiný segment. Nebere se tedy v úvahu, že koncentrace na mediálním trhu má potenciálně zničující účinky pro demokracii,“ uvedla Urbániková.
Stávkujeme za svobodu slova, zní od zaměstnanců slovenské RTVS. Protestují proti vládním zásahům
Číst článek
Slovenský trh médií Urbániková zkoumala také v rámci evropského projektu Monitor plurality médií, který mapuje rizika mediálních trhů v členských i kandidátských zemích EU podle několika kritérií. Jedním z nich je podíl na sledovanosti a na reklamním trhu u čtyř největších vlastníků médií v zemi. Slovensko i Česko vyšly z pohledu této tržní plurality jako vysoce rizikové.
Nastavení legislativy pro spojování médií v obou zemích je podle Urbánikové do jisté míry výjimečné v rámci Evropy. Česko i Slovensko totiž patří k sedmi zemím EU, které jsou v posuzování koncentrace na trhu nejlaxnější. „Rýsuje se ale změna, podle nového evropského zákona o svobodě médií si budou muset členské státy vytvořit specifická pravidla, která budou uplatňovat při posuzování spojování firem na mediálním trhu,“ upozornila.
Zlepšit by se podle ní měla i pravidla pro zadávání státní reklamy médiím. Rozdělování těchto financí není transparentní a dohledat v registru smluv, které média kolik získala, je jak na Slovensku, tak i v Česku fakticky nemožné. V Maďarsku přitom v minulosti vláda Viktora Orbána právě přes přiškrcení státní reklamy kritická média oslabila a pak je skoupili Orbánovi blízcí podnikatelé.
Největší vlastníci
Velká média na Slovensku ovládá podobně jako v Česku několik významných finančních a podnikatelských skupin. Nejsledovanější TV Markíza patří do rukou mediální skupiny CME ovládané PPF nejbohatší Češky Renáty Kellnerové. PPF na Slovensku podniká ve finančnictví, energetice, telekomunikacích a pro stát provozuje mýtný systém.
Moravec: I na nás jsou politické tlaky, do situace slovenských novinářů se ale vžít nemůžeme
Číst článek
V případě televize JOJ jde o vlastníky spojené s J&T Finance Group, česko-slovenskou skupinou působící v obou zemích ve finančnictví, průmyslu, nemovitostech či cestovním ruchu. Televize TA3 patří firmě českého mediálního podnikatele Michala Voráčka.
Pokud jde o tištěná a online média, největším vydavatelstvím na Slovensku je News&Media Holding, které patří česko-slovenské skupině Penta Investments, podnikající ve finančnictví, energetice, průmyslu a zdravotnictví.
Druhým hlavním hráčem je vydavatelství Petit Press, což jsou zčásti slovenští vlastníci, podíl v něm má i Media Development Investment Fund, který pomáhal spoluzaložit americký finančník a filantrop George Soros, častý terč útoků premiéra Roberta Fica. Hlavním titulem vydavatelství je deník SME zařazený na Ficův seznam nepřátelských médií. Na tento seznam patří i slovenský Denník N vlastněný redaktory, ale také lidmi ze softwarové firmy ESSET. Ta se zabývá softwarem a není závislá na slovenském trhu.
Třetí klíčový hráč v tištěných a online médiích na Slovensku je Mafra Slovakia, tedy jde opět o velkopodnikatele s vazbou na slovenský trh. Do loňska byl majitelem Mafry Agrofert ze svěřenských fondů českého expremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který podniká v zemědělství, potravinářství či chemii. Nyní je to společnost českého podnikatele Karla Pražáka, který dříve spolupracoval s PPF (na Slovensku vydává například Hospodárské noviny či týdeník Trend).
Markíza přistoupila na podmínky zaměstnanců, tvrdí redaktoři. Zatím zůstávají ve stávkové pohotovosti
Číst článek
Další tradiční deník Pravda je v majetku firmy českého podnikatele, vydavatele a bývalého senátora Ivo Valenty.
V rukou velkého zahraničního vydavatelství Ringier je pak on-line deník Aktuality.sk, který je opět na seznamu nepřátelských médií. Pracoval v něm také zavražděný novinář Ján Kuciak.
Otupování kritiky
Spekulace o možném vlivu majitelů se od začátku letošního roku vedou právě kolem nejsledovanější TV Markíza. Po volbách a po výměně ředitele zpravodajství podle redakce nastal tlak na částečné upozadění politického zpravodajství. O snaze ovlivňovat obsah vysílání pak v přímém přenosu promluvil moderátor politické debaty Markízy Na tělo Michal Kovačič. Vedení televize ho poté za porušení etického kodexu odvolalo a pořad dočasně zastavilo.
Šéf skupiny PPF Jiří Šmejc nicméně ještě před tímto incidentem odmítl, že by firma podléhala nějakým tlakům vlády. „Majitelé nezasahují a nebudou zasahovat ve prospěch vlády,“ řekl na setkání s novináři na dotaz k situaci v Markíze. „My sledujeme celkový obrázek, to, že Markíza výrazně zvýšila svůj podíl na trhu, jak vypadá EBITDA a také to, že editorial board nám garantuje objektivní zpravodajství, protože všechno ostatní je cesta do pekla,“ zdůraznil Šmejc. Zmíněná redakční rada zásahy do zpravodajství, aby zmírnila kritiku vlády, také odmítá.
Konec Markízy je rizikem pro slovenskou demokracii. Tlakům čelí všechna média, říká moderátor Kovačič
Číst článek
Podle Urbánikové jsou ale změny v TV Markíza, která doposud patřila mezi nejkritičtější média, vidět. „Vidíme určitý proces zmírňování a otupování kritické žurnalistiky, určitý odklon od toho, na co jsme byli v TV Markíza zvyklí,“ upozornila.
Specifická pozice Markízy, pokud jde o politické zpravodajství a debaty na slovenském trhu, podle Urbánikové souvisí také s tím, že tamní veřejnoprávní televize RTVS měla, pokud jde o zpravodajství, „kolísavou kvalitu“.
„Vždycky to bylo více nebo méně pod politickým vlivem, který se samozřejmě nemusel projevovat propagandou, ale spíš nízkou kritičností,“ uvedla.
I tato televize se po nástupu vlády Roberta Fica letos dostala pod tlak. Vláda změnila zákon, na jehož základě má skončit od ledna dosavadní ředitel, a snížila jí platbu ze státního rozpočtu. Z roku na rok tak mají být příjmy média nižší skoro o třetinu. Redakce RTVS, kam spadá i rozhlas, založila stávkový výbor. V pondělí proběhla v RTVS výstražná stávka a protestní shromáždění proti změnám, které prosazuje vláda.
Celý pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v audiu nahoře v článku.
