Operátoři budou muset opět poskytovat údaje policii. Prezident podepsal novelu zákona
Mobilní operátoři budou muset od října znovu uchovávat provozní a lokalizační údaje všech účastníků, a to po dobu šesti měsíců. Novelu zákona dnes podepsal prezident Václav Klaus. Novela teď omezuje hlavně pravomoci policie.
Nově si může vyžádat údaje jen pro určitý okruh trestných činů, kde je horní hranice odnětí svobody minimálně tři roky.
To zahrnuje několik desítek případů včetně třeba účasti na sebevraždě nebo šíření nakažlivé nemoci.
Zároveň musí policie vysvětlit, proč není možné sledovaného účelu dosáhnout jinak. Taková omezení dříve v zákoně nebyla. Policie teď navíc bude muset zpětně informovat každého, jehož údaje takto vyžádala.
Právo na citlivé údaje budou mít od října také Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství nebo Česká národní banka.
Hosty Ozvěn dne byli první náměstek ministra vnitra Jaroslav Hruška a právník neziskové organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil
Mobilní operátory stojí neustálé změny nemalé peníze. Na druhou stranu chtějí policii vycházet vstříc v závažných případech, jako když se pátrá po ztraceném dítěti. Obávají se ale, aby to nebylo jako dřív, kdy po nich policie chtěla až 300 různých záznamů a údajů denně.
Podle náměstka ministra vnitra Jaroslava Hrušky není Česká republika výjimkou v Evropě.
„Statistika, kterou jsem si nechal podrobně udělat, říkala, že třeba klasická okresní kriminální policie vyžadovala zhruba na jeden až dva spisy takovýto úkon. Specializované útvary těchto úkonů měly víc, ale pramení to z toho, že v jedné trestní věci prověřovaly třeba organizovanou skupinu.“
„My jsme proto navrhli toto znění zákona, kde je několik zpřísňujících opatření. Myslíme si, že v tomto je ta norma vyvážená,“ domnívá se Hruška.
Policie za poskytnutá data operátorům platí
Podle něj policie za tyto služby operátorům platí, proto uznává, že výtky operátorů jsou částečně oprávněné, nicméně operátoři dostávají od policie až desítky milionů, možná se částky dotýkají i hranice stovky milionů.
Příslušná norma by podle Hrušky obstála u ústavního soudu: „Udělali jsme vše proto, abychom obstáli. Myslím si, že i diskuze, která probíhala na parlamentní úrovni a proces schválení, včetně podpisu panem prezidentem, tomu nasvědčuje.“
S tím ale nesouhlasí právník neziskové organizace Iuridicum Remedium Jan Vobořil. Občanské sdružení mělo k návrhu zákona v průběhu připomínkového řízení celou řadu připomínek, z nichž některé z nich ministerstvo vnitra zohlednilo, některé naopak zůstaly nezohledněny.
„Myslím si, že jsou natolik závažné, že nová norma se opravdu může znovu dostat do rozporu s ústavními předpisy. Stále se v průběhu připomínkového řízení řešilo využívání dat v rámci trestního řízení. Zcela se opomnělo to, že policie má právo podle zákona o policii využívat tato data i v jiných případech, zcela bez povolení soudce a bez dalších mechanismů, které by zabránily zneužití.“
Druhou výhradu má Vobořil k provozním a lokalizačním údajům, které nejsou dostatečně definovány.
„To znamená, že zákonná norma přesně neupravuje, jaké údaje mají operátoři povinnost uchovávat. Bude se to řešit až v prováděcí vyhlášce, která je v současné době v připomínkovém řízení. Myslíme si, že okruh osobních údajů, které budou mít operátoři povinnost uchovávat, může být natolik rozdílný, že zásah do lidských práv může být diametrálně odlišný,“ dodává Vobořil.
